Mince jako pamětní medaile

K jedné z mála faleristických pozoruhodností novější doby patří pamětní medaile Obrany národa, kterou řadíme k dekoracím katego­rie tzv. II. národního odboje. Údajně ji vyhotovila úzká skupina bý­valých členů této organizace v Brně, a to v počtu asi 15 až 20 kusů. K vytvoření medaile byla použita československá stříbrná pě­tadvacetikoruna, vydaná v roce 1970 u příležitosti 25. výročí osvo­bození Československa. Lícová strana mince nese ve dvou třetinách státní znak a pod ním třířádkový nápis: Československá/socialistic­ká/republika. Na rubu je výjev otevřené krajiny, kombinace okolí Ří­pu a slovenských hor, nad kterým vychází slunce svobody, v jehož středu je pěticípá hvězda. Při okraji medaile jsou letopočty 1945/1970 a dole hodnota mince "25".   K ražbě bylo použito stříbra o jakosti 500/1000, hmotnosti 10 g.   Hrana mince je hladká s ozdobným ornamentem do hloubky, prů­měr mince je 30 mm. Ve snaze dodržet faleristické zásady, kdy zpravidla na rubové straně vyznamenání bývá státní znak, tvůrci této pamětní medaile si­tuaci vyřešili tak, že  rubovou stranu mince použili jako lícovou. Na minci bylo k hornímu okraji napojeno úzké kolmé ouško se závěs­ným kruhem pro stuhu Československé revoluční medaile, která se stále běžně objevuje na faleristických setkáních.   Na stuhu byl upevněn malý obdélníkový orámovaný štítek o roz­měru 12 x 7 mm, v jehož středu jsou písmena "ON" (Obrana náro­da). Objevuje se také štítek o rozměru 23 x 7 mm, kde písmena vy­stupují plasticky nad plochu štítku.   Lze věřit, že hlavní pohnutkou k vyhotovení medaile byla jen ori­ginální myšlenka využití všech možností, které mince v dané době nabízela. Tvůrcům nelze upřít i jistou odvahu, protože úpravou teh­dy platné mince šlo o trestný čin. Proto byla tato akce utajena.

Čestmír Franěk