Holubice Jaroslava Bendy

-->

MERKUR 6/2002 - Autor: Jiří Stupka

Souhrn přípravných, kontrolních, zkušebních tisků, známky nevydané, úředně vydané, jejich použití a padělky.
Tato studie je pokračováním studií našich prvních československých známek a navazuje na studii „Osvobozená republika“ autora Vratislava Hugo Brunnera.
Jaroslav Benda se narodil v Praze 27. 4. 1882. Studoval na Umělecko průmyslové škole v Praze u profesora A. Hofbauera. V letech 1907 – 1912 redigoval časopis Světozor. Byl řádným profesorem Vyšší umělecko průmyslové školy. Věnoval se grafické úpravě knih a přispěl k rozšíření znalostí v problematice typografie, kde je jeho vrcholným dílem studie „Písmo a nápis“ vydaná v roce 1931. Je autorem mnoha knižních úprav, typů písem, bankovek, mincí a leptaných skel. V letech 1931 a 1932 vytvořil mozaiky pro budovu bývalého Ministerstva pošt a pro knihovnu Českého vysokého učení technického. V roce 1935 navrhl leptaná a vrstvená skla pro Městskou spořitelnu v Sobotce. V letech 1935 – 1937 vytvořil leptaná skla pro pohřební kapli Jana Amose Komenského v Naardenu v Nizozemsku. Společně se sochařem O. Španielem navrhli a vytvořili v roce 1923 rektorské řetězy pro bratislavskou univerzitu a v roce 1935 pro Masarykovu univerzitu v Brně. Významně se podílel na vzniku českého kresleného filmu. Mezi jeho žáky patřili mimo jiné J. Trnka, A. Strnadel, J. Šváb a Z. Seydl. Pro nás je ale zajímavá jeho práce na československých známkách. Mimo v roce 1920 vydané známky se symbolickým obrazem holubice je autorem dalších návrhů a známek. Tyto nevydané známky a návrhy budou zařazeny v závěru této studie.
Filatelistická veřejnost symbolickou holubici nepřijala příliš souhlasně. Sběratelé, odchováni ve své převážné většině realismem nebo jeho líbivými úpravami, odmítali plošnou stylizaci průbojného umělce. Umělečtí kritikové naopak prohlašovali Bendovu Holubici za vzornou ukázku moderního řešení přenosu obrazu na poštovní známku. Česká akademie věd a umění udělila Bendovi na návrh Jana Štursy výroční cenu za rok 1920. Filatelistická veřejnost mění svůj názor teprve po kladných ohlasech francouzských uměleckých kruhů v časopisu L’art et décoration, kde je Benda dáván za vzor francouzské známkové tvorbě.
Jaroslav Benda byl spolu s V. H. Brunnerem, A. Muchou a J. Obrovským vyzván k předložení návrhu na definitivní známky do tak zvané třetí soutěže vypsané dne 1. února 1920. Autor předložil návrh pod heslem PSANÍ. Návrh představoval stylizovanou kresbu holubice s dopisem v zobáčku, který na dlouhou dobu zůstal v naší známkové tvorbě nejdokonalejším známkovým obrazem. Jednoduchý námět symbolizující poštovnictví vyjádřil umělec osobitým způsobem a sladil hlavní motiv s orámováním, výplněmi, písmem a číslicemi, takže vytvořil stylově i kompozičně dokonalý celek, jakých najdeme na známkách málo. Bendův návrh prodělal tři změny, než byl uskutečněn. Na předběžné skice nakreslené tužkou na slabším zeleném papíru je datum July 23rd 1919 (23. července 1919) (obr. 1) Z toho můžeme usuzovat, že autor pro tuto tuto soutěž použil námět, který měl připraven pro některou z dříve vypsaných soutěží. Na této skice ještě nejsou hvězdičky. Hodnotový údaj je číslice 2 a přes ní překreslená číslice 5. Rozměry obrazové části jsou 111,0x130,0 mm.
Jako další doklad přeneseného návrhu je skica kreslená bělobou na fialově černém papíru. Zde již je vidět šest větších hvězdiček a patnáct bílých bodů. Hodnotové číslice jsou vlevo 5 a vpravo 2. V dopisu jsou šrafy. Rozměry obrazové části jsou 66,5x77,8 mm (obr. 2).
Na předloze zaslané do soutěže, která je uložena v Poštovním muzeu, vidíme již pouze hodnotu 2. Na obraze je šest hvězdiček, 14 bílých bodů, a v dopisu dva tmavé body. Kresba je provedena bělobou na černém papíru. Rozměry obrazové části jsou 110,0x128,0 mm (obr. 3). Tento návrh je přilepený na silném kartonu a na druhé straně je napsáno „převzato 3/2 1920, poctěno 1/4 celkové ceny a provedeno“. Z datumu převzetí také vidíme, že autor již druhý den po vypsání soutěže předává hotový návrh. Benda vypracoval předlohu pro tisk knihtiskovou technikou. Tiskárna Unie však provedla samovolným zásahem zkoušky neotypií, při čemž její kreslič nestylovým způsobem opravil číslice. Z tiskárenských zkoušek nacházíme soutisk Bendovy Holubice společně s Brunnerovým návrhem pod heslem 1918 a kolkem hodnoty 25 hal. Pod Bendovou Holubicí je zmenšenina návrhu rozměrů 4,3x5,0 mm. Rozměr obrazové části zkusmého tisku je 22,8x26,3 mm. Tisková technika hlubotisk na bílém papíru bez lepu (obr. 4). Tyto zkusmé tisky nemají v psaní tmavé body.
Další tiskové zkoušky provedla tiskárna knihtiskem. Rozměry obrazové části jsou totožné s hlubotiskovým provedením včetně zmenšeniny. U knihtiskových zkoušek bylo zkoušeno řádkové zoubkování 11 1/2 (obr. 5). Tyto zoubkované zkušební tisky jsou vzácné. Tisk byl poveden na bílém papíru a na známkovém papíru s lepem. Zkusmé tisky mají v psaní tmavé body. Jeden bod je vlevo od pečeti a dva body vpravo od pečeti. Zkusmé tisky byly tištěny v barvě oranžové, červeně oranžové, červeně hnědé, tmavě hnědé, světle a tmavě fialové, světle a tmavě modré, světle a tmavě zelené a šedé.
Tiskárna bez Bendova souhlasu připravila pro hlubotiskové zkoušky tři hodnoty 5, 10 a 15 hal, kde kreslič tiskárny necitlivě zasáhl hlavně do hodnotových číslic. Z této části známe soutisk v knihtiskovém provedení v barvě černé na hlazeném bílém křídovém papíru a porézním nahnědlém kartónovém papíru většího formátu. Velikost obrazové části jednotlivých hodnot je 38,2x44,4 mm. Zkusmé tisky mají tmavé body v psaní, jeden vlevo a jeden vpravo od pečeti. Soutisk má neopracované mezery (obr. 6). Zkusmé tisky vzniklé z předchozího černotiskového soutisku známe v hlubotiskovém provedení na listech bílého papíru nebo známkového papíru s lepem. Rozměry obrazu zkusmého tisku jsou 18,2x22,0 mm. Mezery mezi zkusmými tisky na soutisku jsou mezi hodnotami 15 a 10 hal 14,8 mm a mezi hodnotami 10 a 5 hal 15,5 mm. Zkusmé tisky mají v psaní po jednom barevném bodu vlevo i vpravo od pečeti (obr. 7). Tyto soutisky se vyskytují vzácně. Více se vyskytuje jednotlivých zkusmých tisků z těchto soutisků. Zkusmé tisky ze soutisku nacházíme také vzácně se zkusmým řádkovým zoubkováním 11 1/2 (obr. 8). Soutisky známe v barvách okrové, oranžové, červené, červeně fialové, fialové, hnědé, olivové, světle a tmavě zelené, modré, modrozelené a dalších odstínech. Současně s hlubotiskem zkoušela tiskárna také hodnoty 5, 10 a 15 hal v knihtisku. Je známo několik soutiskových sestav 10 + 5 + 15 hal (obr. 9). Rozměry obrazu zkusmého tisku jsou 18,2x21,0 mm. Vodorovné vzdálenosti mezi zkusmými tisky 10 a 5 hal jsou 25,0 mm a mezi zkusmými tisky 5 a 15 hal 24,5 mm. Zkusmé tisky jsou na známkovém papíru s lepem.
Zkusmé tisky mají v psaní po jednom barevném bodu vlevo i vpravo od pečeti. Použité barvy jsou světlých odstínů červené, zelené a modrozelené.
Také u knihtiskových zkusmých tisků s hvězdičkami je známo zkusmé řádkové zoubkování 11 1/2 (obr. 10). Knihtiskové zkusmé tisky s hvězdičkami jsou vzácnější nežli hlubotiskové. Všechny zatím vyjmenované zkusmé tisky jsou bez monogramu autora. Jaroslav Benda protestoval v tiskárně jak proti použití hlubotisku, tak proti úpravě číslic a ihned předložil opravenou předlohu, která je v Poštovním muzeu (obr. 11). Na ní již vynechal hvězdy. Dále zjednodušil výzdobu v dolní části křídel tím, že krajkový ornament nahradil svislým čárkováním. Navíc přikreslil na peče? dopisu svůj monogram B. Současně dodal vzory číslic, aby znovu nedošlo k jejich slohové deformaci. Předloha byla pouze parafována Jar. Benda 1920.
Tato předloha má rozměry obrazové části 111,0x130,0 mm. Je nakreslena bělobou na černém papíru a přilepena na silný kartónový papír.
Hodnotové číslice jsou 30. Na zadní straně je napsáno:
Barvy: modrá, červená, zelená v prudkých odstínech a hustě tištěné.
Ke skice je přiložen průsvitný papír s rukopisnou poznámkou (obr. 12):
Budou-li ostatní známky označeny jmény autorů, dá se i tento text (papír se přiloží těsně k okraji kresby), a to do středu. Pak se ovšem B na pečeti zaretušuje.

Tiskárna však nepostupovala přesně podle pokynů autora a první zkoušky provedla, jak můžeme dokumentovat (obr. 13 a 14). Na předložených tiskových zkouškách v černé barvě provedených knihtiskem je monogram B v pečeti dopisu, ale i monogram Jar. Benda pod obrazem. Rozměry obrazové části u hodnoty 25 hal, I. typ jsou 36,0x44,0 mm a u hodnoty 30 hal jsou 77,9x91,2 mm. Hodnota 20 hal nevydaná se širokými nulami ve dvojici pochází ze 100 kusového archu a dokládá, že na 98. známkovém poli byl v pečeti dopisu taktéž monogram B. Rozměry obrazu jsou 18,0 x 21,5 mm. Deska je ještě s neopracovanými okraji.
Tyto tiskové zkoušky jsou tištěny na bílém hlazeném křídovém papíru.
Konečnou podobu již bez monogramu B v pečeti dopisu můžeme vidět na otisku s rozměry obrazové části 110,0x132,2 mm (obr. 15). Tisk je proveden knihtiskem na silném nahnědlém papíru, který má na rubové straně knihtiskový tisk knižní ilustrace. Barva tmavě modrá.
V této fázi tiskárna přistupuje ke zkouškám již dohotovených štočků v soutisku hodnot 10 + 20 + 25 + 5 hal. Otisky hodnot 10, 20 a 25 hal mají rozměry obrazové části 18,2x21,7 mm. Hodnota 5 hal je poněkud menší, s rozměry 17,9x21,4 mm. Zkušební tisky mají již pod obrazem monogram autora JAR. BENDA. Soutisky jsou v podobě neopracovaných mezer (obr. 16) i s opracovanými mezerami (obr. 17). Papír je silný křídový hlazený nebo známkový s lepem. Vyskytují se ve více barvách jako červené, světle a tmavě fialové, světle a tmavě modré, hnědé, světle a tmavě zelené, černé a dalších.
Tyto zkusmé tisky jsou provedeny knihtiskem a nevyskytují se zoubkované.

Jiří Stupka




Pictures: