195. výročí bitvy u Slavkova

Dne 2. prosince 1805 byla na polích mezi Brnem a Slavkovem svedena památná bitva zastaralých feudálních armád Ruska a Rakouska s armádou Francie, ovládanou novým duchem, myšlenkou revoluce, jejíž vojáci používali v boji modernější způsoby taktiky a strategie. Ve dvanáctihodinové bitvě byla spojenecká vojska na hlavu poražena. Největší lidské a materiální ztráty utrpěla ruská armáda. Rakousko, opuštěné Ruskem, bylo přinuceno podepsat dne 26. prosince separátní mír s Francií, pozbylo rozsáhlá území a bylo odsouzeno hrát jen podřadnou roli v mocenských plánech při dělení sfér vlivu v Evropě. Anglie, hlavní mocenský soupeř Francie, byla zablokována a její majetek v místech pod vlivem Francie byl zkonfiskován. Ruská armáda měla v bitvě asi 75000 mužů. Podle údajů generála Goleniščeva-Kutuzova byly ruské ztráty na mrtvých, raněných a zajatých 24518 mužů. Rakouská armáda čítala asi 16000 mužů, uváděné ztráty činily 5922 mužů. Napoleonova armáda představovala asi 75000 mužů a její ztráty údajně činily 9286 mužů, z toho 1389 padlých, 7269 raněných, 439 zajatých, zbývajících pak nezvěstných. Až do bitvy prusko-rakouské v roce 1866 byla bitva u Slavkova, v zahraničí známá jako bitva u Austerlitz či bitva tří císařů, největším a nejkrvavějším střetem v českých zemích. K velmi vzácným dokumentům z tohoto válečného tažení a samotné bitvy patří dopisy vojáků bojujících armád. V tomto příspěvku uvádíme ukázky tří dopisů příslušníků francouzské Grande-Armée – Velké armády císaře Napoleona.
Dopis na obr. 1 byl odeslán francouzskou polní poštou č. 15 (razítko No.15 GRANDE-ARMÉE), jejíž služby používala jedna ze dvou pěších divizí 5. sboru maršála Lannesa. První divizi velel divizní generál Caffarelli, druhé divizní generál Suchet. Dopis je datován dne 5 frimaire an 14, což značí 26. listopadu 1805, a směřoval k adresátovi do Saint Myon ve Francii. Když jej pisatel psal, do bitvy zbývalo jen pět dní. V datování dopisu připsal i místo, kde se tehdy nacházel. Podle německého označení to byla ves Nennowitz, česky Vejvanovice, dnešní Ivanovice, osada poblíž Tuřan u Brna. Po dvou stoletích, které od bitvy uplynuly, jsou obě tyto obce už řadu let integrovanou součástí města Brna. Dopis na obr. 2 byl odeslán polní poštou č. 9 (No.9 GRANDE-ARMÉE), která sloužila 3. pěší divizi divizního generála Legranda. Tato divize byla součástí 4. sboru maršála Soulta. Dopis byl napsán „ą telnitz pr?s la ville de brünn“, tedy „v Telnici u města Brna“ (obec leží jihovýchodně od moravské metropole) dne „le 12 frimaire an 14“, což značí 3. prosince 1805. V den po bitvě jej psal důstojník Charbonnel svému otci do Dijonu. Mezi jiným uvedl: „Včera zde byla bitva s ruskými a rakouskými vojsky. Úplné vítězství: přes 18.000 zajatých, ukořistěno víc než 140 kanónů“. Byl to údaj získaný už za několik hodin po bitvě a je o to pozoruhodnější, že se téměř shoduje s pozdějším údajem Goleniščeva-Kutuzova, podle kterého ruská armáda pozbyla 133 děl. Dodejme, že spojenecká rakouská armáda měla přijít o 18 děl. Jiné dobové zprávy však hovoří o ztrátách ještě větších. Obě spojenecké armády měly ztratit celkem 160 i více kanónů. Třístránkový dopis na obr. 3 byl napsán v Brně až čtvrtého dne po bitvě, podle francouzského datování dne 15 frimaire an 14, tedy 6. prosince 1805. Byl přepravován polní poštou č. 11 (No.11 GRANDE-ARMÉE), sloužící sboru maršála Murata. Tento sbor byl jezdeckou zálohou Velké armády. Dopis cestoval k adresátovi přes pobřežní město Vannes v Bretani. Je z uvedených tří dopisů obsahově nejzajímavější, nebo? obsahuje více údajů o válečném tažení napoleonských vojsk i samotné bitvě.

Hans van Dooremalen – Vladimír Ustohal