Osvobozená republika

Dokončení článku Jiřího Stupky z č. 3/2002 – str. 10–12

Padělek 60 hal (2) (obr. 138) rozdíly v kresbě:
1. B v monogramu VHB prodloužené dolů.
2. Barevný bod vpravo od konce šrafování.
3. Dolní čárka v levé ruce spojená s podpaždím.

Padělek 60 hal (3) (obr. 139) rozdíly v kresbě:
1. Písmeno V v monogramu VHB menší.
2. Zářez v levé straně pravé nuly.
3. První čára na krku slitá v barevnou skvrnu.

Padělek 60 hal (4) (obr. 140) rozdíly v kresbě:
1. Pravá vidlice V v monogramu VHB přerušena.
2. V pravém rohu dole barevná skvrna.
3. Zářez do N vpravo ve …NSKÁ.

Padělek 60 hal (5) (obr. 141) rozdíly v kresbě:
1. Háček nad Š v POŠ… spojen s rámem.
2. Háček nad Č v ČES… spojen s rámem.
3. Šestka vpravo s výrůstkem na levé straně.

Padělek 60 hal (6) (obr. 142) rozdíly v kresbě:
1. Dole přerušené O v POŠ…
2. Pravá šrafa v pravé šestce krátká.
3. Šikmé B monogramu VHB.
4. První čára na krku jako háček.

Padělky se na trh dostaly zoubkované (obr. 143) řádkovým zoubkováním 13 3/4. Zoubkování je proti originálu při zvětšení rozdílné (obr. 144). Perforační otvory jsou větší.

Porovnáme-li padělky popsané v knihách „Padělky československých poštovních známek“ autorů ing. Jana Karáska, Zdeňka Kvasničky a Břetislava Paulíčka, vydané v roce 1963 NADAS (1), nebo „Československé poštovní známky a jejich padělky“ autora ing. Jana Karáska, vydané v roce 1998 nakladatelstvím Merkur-Revue (2), zjistíme následující:
Padělky 40 hal v (1) na str. 147 a ve (2) na str. 130 jsou shodné padělky, které pocházejí ze šestiznámkového soutisku. Jednotlivá známka je i přes špatnou černobílou reprodukci v obou publikacích ze známkového pole 5 a protichůdná dvojice je ze známkových polí 1 a 2.
Padělky 50 hal v (1) na str. 152 označené jako C a ve (2) na str. 132 označené jako A jsou shodné padělky a pocházejí ze soutisku. Jednotlivá známka je ze známkového pole 1 a protichůdná dvojice ze známkových polí 2 a 1.
Padělek 50 hal v (1) na str. 153 označený jako D a ve (2) na str. 134 označený jako C jsou shodné padělky a pocházejí ze soutisku, kde jej můžeme nalézt na známkovém poli 3.
Padělky 60 hal v (1) na str. 157 označené jako C a ve (2) na str. 136 označené jako A jsou shodné padělky a pocházejí ze soutisku. Jednotlivá známka je ze známkového pole 3 a protichůdná dvojice ze známkových polí 5 a 4.
Další padělek protichůdné dvojice (obr. 145) je poměrně primitivní, protože padělatel si spletl polohu známek v protichůdné dvojici, kde známky sestavil obráceně. Levá známka je vzhůru nohama a pravá v normální poloze. Tento padělek je vyroben reprodukční technikou. Kresba je velmi nedokonalá, jakoby rozmazaná, barva tmavší než u originálu. Kresba se liší ve všech bodech. Poloha známek vůči sobě nevyrovnaná (šikmá). Papír bílý, lep hladký a lesklý. Zoubkování řádkové přibližně 14. Jiný celkový padělek nalezneme u hodnoty 150 hal, která nebyla jako nezoubkovaná vydána. Padělky jsou tištěné na bílém známkovém papíru se světlým lepem, který se u tohoto vydání nachází. Barva je červená, ale sytější, nebo zelená (obr. 146). Rozměry obrazové části u tohoto padělku jsou 18,4x22,3mm.
Na zvětšeném obrázku padělku (obr. 147) hodnoty 150 hal můžeme v kresbě nalézt celou řadu odchylek: 1. V nápisu je P spojeno s O….POŠT…
2. V nápisu je O spojeno se S….ČESKOS….
3. V nápisu je O spojeno s V….LOVENSKÁ.
4. Háček nad Š v POŠ... je více otevřen.
5. Písmeno A v POŠTA nemá barevnou tečku.
6. Celkový tvar písmen je jiný než u originálu.
7. Hodnotové číslice mají jiný tvar.
8. Šrafování paží a okovů chybí a na hlavě je jiné.
9. Čárky v sukni jsou jiné a chybí první krátká čárka vlevo.
10. Říp a Kriváň mají místo šraf čárky.
11. V monogramu VHB je H spojeno s B.
Částečným padělkem u této emise je odstřižení zoubkování (obr. 148) a následné vyrobení známek nezoubkovaných u všech hodnot, zvláště u hodnoty 40 hal I. typ a u hodnoty 50 hal zelená, kterých je na trhu méně. Správná nezoubkovaná známka musí mít okraje na všech stranách minimálně 1,6 – 1,7 mm.
Obdobné částečné padělky jsou padělky známek již zoubkovaných hřebenovým zoubkováním na vzácné známky s řádkovým zoubkováním 13 3/4, nebo známek nezoubkovaných přezoubkováním na vzácné řádkové zoubkování 13 3/4 (obr. 149).
Dalším částečným padělkem je padělání ležmého hřebenového zoubkování přezoubkováním (obr. 150) jak použitých, tak nepoužitých známek a vyrobením vzácnějšího zoubkování. U známek hodnoty 40 hal ale padělatel zapomněl, že ležmé hřebenové zoubkování nalézáme pouze u známek I. typu s devíti lipovými lístky. Na zvětšeném obrázku je lístků deset a jsou II. typu.
Velmi nebezpečným částečným padělkem je padělek tak zvaných spojených typů známek 40 hal – spojení I. typu a II. typu. Tento částečný padělek je vyráběn zabarvením desátého lipového lístku na jedné nebo více známkách II. typu podle toho, jedná-li se o dvojpásku nebo víceblok. Dnes již je prokázáno, že pouze u páté tiskové desky, která obsahuje 99 známek I. typu (s devíti lipovými lístky) je pouze na 96. známkovém poli jedna známka (s deseti lipovými lístky). Pravé spojené typy u hřebenového zoubkování – známkové pole 95, 96, 97 a 98 (obr. 151).
U padělané dvojpásky se spojenými typy je právě na 97. známkovém poli (nad počítadlem 28,-) zabarven desátý lipový lístek (obr. 152). Na tomto známkovém poli u tohoto padělku nalezneme tiskovou vadu (světlé místo) mezi levou nulou hodnotového údaje a levým prsem alegorické postavy. Tato tisková vada zatím nebyla u 5. tiskové desky prokázána.
Dnes již známe dostatečné množství kontrolních znaků 96. známkového pole a polí okolních. Uvedu zde několik identifikačních znaků 96. známkového pole. Při identifikaci musíme na známce z tohoto pole nalézt alespoň tři až čtyři kontrolní znaky. Ne všechny se nám na jedné známce podaří nalézt. Při knihtisku se tyto znaky objevovaly a naopak zase v průběhu tisku zanikaly.

Kontrolní znaky 96. známkového pole:
1. Na vnitřní vodorovné lince v pravé hodnotové číslici je barevný bod (obr. 153).
2. Písmeno B v monogramu VHB má ve spodním obloučku jeden až tři výběžky a písmeno V v monogramu VHB mívá na levé straně čárku (obr. 154).
3. Nad levým kolenem je vyštípnutá čára (obr. 155).
4. Deformovaná levá hodnotová číslice nula, zvláště u známek s ležmým hřebenovým zoubkováním (obr. 156).
5. Vybíhající pravý dolní roh, který je dobře viditelný u známek s hřebenovým zoubkováním, u ležmého hřebene nevýrazné (obr. 157). 6. Vryp do dolní části hrany levé ruky, který je někdy v důsledku tisku nevýrazný (obr. 158).
7. Barevný bod pod svislými linkami pasu – pouze u části nákladu (obr. 159).
8. Vryp do druhého lipového lístku - pouze na části nákladu (obr. 160).

Celkové padělky zkusmých tisků se hlavně v poslední době rozšířily díky dokonalé reprodukční technice u černotisků. Tyto padělky unikají pozornosti sběratelů, protože jejich pořizovací cena není vysoká. Jedná se o různé xeroxové kopie. Zde je nutné zaměřit se na papír, na kterém jsou natištěny (obr. 161).
Dalším z celkových padělků zkusmých tisků je padělek soutisku hodnot 20+25+30 hal (obr. 162) publikovaný v časopisu Merkur Revue. U tohoto soutisku byl použit obyčejný, mírně nahnědlý papír bez lepu. Padělek byl označen padělanou značkou znalce „Karásek“ i přídavnou značkou „zkusmý tisk“ (pravá znalcova přídavná značka je „zkusný tisk“).
Padělek poštovního razítka se vyskytl u celistvostí z poštovního úřadu Pardubice, ke kterému se dostala úředně nevydaná nezoubkovaná známka 40 hal II. typ. Tyto celistvosti jsou vzácné a hledané. Ukázka jednoho z pravých razítek je na obr. 163. Poslední ukázka není padělkem ve vlastním slova smyslu, ale pokusem o uvedení sběratelů v omyl. Tento novotisk, který se ve všech bodech liší od zkusmých tisků, byl v roce 1982 použit jako přítisk pro celinovou obálku k výstavě poštovních známek ve Valticích. Při vlastním neúředním tisku přítisku na tyto obálky mohly vzniknout i otisky štočku (obr. 164), který je v rukou jednoho známého vystavovatele a sběratele československých známek. Přesto oklamaly znalce, který je označil a na aukcích dosahují cenově slušných záznamů. Tyto tisky jsou v barvě černé a červené, papír je slabší bílý až nažloutlý, pod UV lampou s vlákny. Kresba prosvítá do rubové části. Velikost obrazu je 44,5x54,3 mm.
Pro zajímavost uvádím ukázku podpisů a monogramů V. H. Brunnera (obr. 165), které při své tvorbě používal. Tato studie si neklade za záměr uzavření možností výskytu zkušebních tisků, ale pouze se snaží posunout poznatky, které byly uveřejněny v již dříve vydané literatuře a časopisech. Teprve ohlasy a další doba zase tuto studii doplní. Velké množství zkušebních tisků u této jediné emise mě přesvědčuje, že většina zkušebních tisků měla spíše charakter komerční a ne srovnávací pro účely výroby známek. Zejména to platí pro soutisky s jinými emisemi.

Chtěl bych poděkovat za pomoc ing. Janu Karáskovi, JUDr. Svätopluku Šablatúrovi, Jiřímu Hečkovi a mnoha dalším sběratelům za materiální i odbornou pomoc.

Použitá literatura:
1. Časopis Tribuna filatelistů.
2. Časopis Český filatelista.
3. Časopis Filatelie.
4. J. Šula: Novotisky a padělky čsl. známek soukromých i oficielních. 1928.
5. J. Vondruška: Padělky známek typu „Osvobozená republika“. 1928.
6. L. Novotný: Speciální příručka pro sběratele čs. známek. NADAS, 1970.
7. J. Karásek, A. Michele, B. Svoboda: Monografie československých známek, 2. díl. NADAS, 1971.
8. J. Karásek, Z. Kvasnička, B. Paulíček: Padělky československých známek. NADAS, 1963.
9. J. Karásek: Československé poštovní známky a jejich padělky 1918 – 1939. Merkur Revue, 1998.
10. Aukční katalogy: Profil, Majer-Thraumb, Brnofila, Filatelie Klim a další, zahraniční.