Česká známková tvorba 2003

-->

MERKUR 2/2004 - Autor: Zdeněk Fritz

Známková tvorba České republiky v roce 2003 (v 10. roce její existence) si při srovnání s rokem 2002 podle mého názoru v souhrnu zachovala vysoký průměr umělecké i technické úrovně, dokonce se i poněkud zvýšil podíl známek vynikajících, a to většinou díky umělecky hodnotným, originálním známkám, provedeným ocelotiskem z plochy (ať již vícebarevným nebo v kombinaci s ofsetem). Tradičně jsme se však nevyhnuli ani známkám průměrným nebo i slabším, naštěstí nečetným. Bohužel podstatně vzrostl počet emisí a celkový počet známek na 41 (v roce 2002 jen 33), a to zařazením 8 nových známek výplatních, které, ač samy o sobě mají nezvykle dobrou úroveň, ke zvýraznění špičkové úrovně emisního ročníku nemohly přispět. Pro zmíněných 41 známek roku 2003 vypracovalo návrhy celkem 20 umělců a rytecky spolupracovalo 8 rytců. Výčet všech tvůrců uvádíme ve statistickém přehledu v závěru této studie. věnujme ale nyní bližší pozornost jednotlivým námětovým okruhům.

Osobnosti
Toto téma bylo mezi emisemi roku 2003 zastoupeno poměrně skromně pouhými třemi známkami (nepočítáme-li výplatní známky s prezidentovým portrétem). Vyniká mezi nimi oduševnělý portrét Josefa Dobrovského (dlouhodobá emisní řada „Češi Evropě“) v tradičně exaktním grafickém zpracování O. Kulhánka. Škoda jen, že ocelotisk nebyl u této známky výraznější, např. v intenzivní černomodré barvě. Netopilovy portréty Vrchlického a Thomayera s impresivně naskicovanými symbolickými doplňky nesou všechny rysy rukopisu svého tvůrce. Z obou dobře vykomponovaných známek je životností portrétu i barevně lepší známka Vrchlického.

Významná výročí
Karlasova známka na aršíku k 10. výročí ČR sice ve výtvarné soutěži na tuto emisi nezvítězila, ale byla jako druhá v pořadí z technických důvodů nakonec realizována. Český lev na dobře graficky řešeném aršíku působí výborně, snad i majestátně, a jako tradiční symbol české státnosti je lepší než formalistické pokusy o moderní symboliku. Mělo-li být toto výročí přece jen nějak oslaveno, podařilo se to vcelku důstojně tímto aršíkem.
100. výročí elektrické dráhy Tábor – Bechyně připomíná známka navržená i vyrytá Jiřím Boudou. Přináší od tohoto známého mistra železničních námětů našich známek líbivý žánrový motiv elektrického vozu historické úzkokolejky v české krajině, což pomohlo oblibě známky zejména mezi námětovými sběrateli.

Sport
Sport byl vloni reprezentován dosti chudě jedinou známkou k ME ve sportovní střelbě v Plzni. I když barevně pregnantní a graficky dobře řešena, přece jen se tato známka nevymyká z běžného průměru našich známek se sportovní tematikou.

Příroda
Téma bylo zastoupeno bohatě a různorodě devíti známkami velmi dobré až vynikající úrovně. J. Saska vyřešil tříznámkovou emisi chráněných dravých ptáků velmi jednoduše, graficky čistě, s akcentací vlastního motivu párů ptáků s minimálními nebarevnými doplňky (větve, letová schémata ptáků), čímž jakoby připomněl někdejší atlasy K. Svolinského. Obrazy známek jsou doplněny nevtíravými texty. S autorem úspěšně rytecky spolupracoval V. Fajt.
Vynikající, velmi přitažlivou emisi Krásy naší vlasti, tentokrát s motivy přírodních krás Českého ráje (Hruboskalské skalní město) a Punkevních jeskyní v Moravském krasu, vytvořil A. Absolon, odborník – geolog a zároveň zkušený umělec, jehož působivé návrhy citlivě převedl do vícebarevných rytin M. Srb. Známky patří svými atraktivními tématy, zřídka vídanými na našich známkách, a jemnou vyváženou barevností k nejlepším z celého emisního ročníku.
Mimořádně úspěšným dílem L. a J. Knotkových je aršík s celo-plošnou kompozicí deseti druhů akvarijních rybiček na 4 známkách a 4 kuponech, vymezených v kresbě stylizovaného akvária pouze perforací. Kombinace rytin ve dvou barvách s vícebarevným ofsetem se ukázala jako ideální tiskové provedení pro živou, avšak přirozenou barevnost těchto rybích krasavců v jejich typickém životním prostředí. Na úspěchu díla překonávajícího svou atraktivitou dokonce podobně koncipovanou emisi motýlů modrásků z roku 2002 má velký podíl také rytec M. Srb.

Velikonoce – Dětem – Vánoce
Tři známky k tradičním příležitostem jsou tentokrát značně rozdílné svým pojetím i úrovní výtvarného zpracování. Bornova známka Dětem přináší známé postavičky Macha a Šebestové, vytvořené tímto umělcem s jeho typickým humorem, a je neodolatelně „bornovská“.
To známka velikonoční bohužel pokračuje v sestupném trendu úrovně těchto známek v posledních letech a je podle mne asi výtvarně nejméně zdařilou známkou celého roku. Kladu si proto otázku, zda by tato jednostranně uplatňovaná „moderna“ naivních „veselých“ obrázků, připomínajících nejlevnější velikonoční barvotiskové pohlednice, nemohla být vystřídána např. kultivovaným, pohledným řešením s použitím klasických velikonočních témat starších umělců.
Vánoční známka I. Exnera naproti tomu přináší skromný, přirozený motiv zasněženého smrčku, jenž vkusně, nevtíravě nabízí klid, mír a tichou pohodu Vánoc z tisíců vánočních blahopřání, která tato známka ozdobila.

Technika a technické památky
Rok 2003 přinesl dvě emise odlišné jak zobrazenými objekty, tak i způsobem řešení oběma známými tvůrci. A. Absolon vytvořil historické rozhledny – téma na našich známkách zcela nové – jako realistické barevné obrazy objektů v tradičním přírodním prostředí, jehož se staly nedílnou součástí a dominantou.
B. Housa v emisi Hasičské techniky zobrazuje dva muzejní objekty stříkaček z 19. a 20. století v konfrontaci s moderním současným protipožárním vozem. Housova letitá zkušenost se známkami podobných technických témat je zřetelně patrná v kultivovaném grafickém řešení emise, kterou autor jako obvykle i sám vyryl.

Památky a umění
Tyto motivy jsou mezi emisemi roku 2003. Jde přitom o vzájemně velmi odlišné známky, a to jak konkrétními náměty, tak i způsobem výtvarného řešení a technickým provedením.
Hned první emise roku, Housova „známka na známce“ (Tradice české – spíše československé – známkové tvorby) je vynikající! Přináší proslulý neobvyklý pohled na Pražský hrad z východní strany J.C. Vondrouše (původně volná grafika; zde známka „Malá dohoda“ z r. 1937 – ryl K. Seizinger; později rovněž dvě protektorátní známky v rytině B. Heinze). Housovo téměř faksimilní přerytí staré známky je pozoruhodné.
Lidové umění krajkářské je zastoupeno dvěma známkami málo používaného čtvercového formátu. S originálním námětem měl autor V. Suchánek bez vlastního zavinění nemalé potíže, neboť tiskem technikou WIFAG nebylo možné reprodukovat krásu původně převážně bílých krajek, pokud by měly být provedeny v rytině jakoby negativní kresbou na tmavém podkladu. Barevně provedené krajky na známkách v převažující modré, resp. červené barvě jsou tedy vlastně fikcí, obrazem krajek v těchto tónech v Národním muzeu neexistujících. Z hlediska historicko-dokumentárního i hlediska kvality výtvarného zpracování je to bohužel ke škodě věci.
Tkané artefakty orientálních koberců z Náprstkova muzea na dvou velkoformátových známkách autorů J. Kavana (grafické řešení) a V. Fajta (mnohobarevné rytecké provedení) jsou rovněž na našich známkách novinkou. Známky se opravdu povedly a myslím si dokonce, že jsou v roce 2003 jedny z nejlepších.
Známka EUROPA (umění plakátu) přináší působivý, kdysi populární plakát, který vytvořil r. 1962 Karel Vaca k uvedení Felliniho filmu sladký život. Známka v grafické úpravě prof. Z. Zieglera je dobrým dílem, i když nemusí každého svou tvářností uspokojit. Kombinace ocelotisku s ofsetem je vzhledem k námětu zcela adekvátní.
Léta prosazovaná známka, která měla prezentovat evropsky unikátní raněgotickou památku cisterciácké architektury na našem území „Porta Coeli“, se konečně stala součástí emisního plánu, nicméně musíme objektivně přiznat, že pro znalce a obdivovatele tohoto historického skvostu byla zklamáním. Krása portálu jako celku, který kromě portálů francouzských katedrál nemá sobě rovného, nemůže být suplována pouze jeho tympanonem. To dobře ví i autor výtvarného řešení, ve známkové tvorbě debutující K. Zeman, i výborný rytec J. Tvrdoň, na jejichž vrub malý úspěch emise nepadá. Dělali, co mohli, respektujíce nejmenší ještě přijatelný formát a striktně určenou techniku tisku WIFAG, aby byla naplněna požadovaná kvóta poměrně vysokého nákladu emise jako „avizní“ známky výstavy BRNO 2005 (viz logo jako povinnou neorganickou součást návrhu). Původní návrh celého portálu pro barevný ocelotisk z plochy, připravený již dříve prof. Ranným, iniciátorem této emise, tak přišel vniveč. I stávající známka by patrně působila nesrovnatelně lépe, pokud by byl vzhledem k charakteru námětu použit pouze jednobarevný ocelotisk (dnes z nepochopitelných důvodů používaný jen výjimečně!), bez nevýrazných koloristických doplňků.
Mimořádně úspěšným závěrem emisního roku se jako obvykle stala řada tří známek Umění s rytecky přetlumočenými díly Maxe Švabinského, Antonína Slavíčka a Agnola Bronzina. Rytci B. Šneider, V. Fajt a M. Ondráček odvedli výbornou práci. Zejména Fajtův Slavíček je dílem, které se víc než důstojně řadí k jeho dřívějším slavným rytinám obrazů Chittussiho („Krajina se zámkem v Chantilly“) a Julia Mařáka („Krajina s bažinou“), světově oceněným významnými cenami. Sám rytec „svého“ Slavíčka považuje za dosud své nejlepší a nejprocítěnější dílo. Mělo vynikající ohlas doma (viz výsledky čtenářské ankety v MR 2004/1) a nepochybně bude oceněno i světovou veřejností.

Výplatní známky
Veřejností nejvíce používané výplatní známky jsou tentokrát zastoupeny početněji než v předchozích letech a dodávám, že i kvalitněji. Závěrečná hodnota 26 Kč emise Zvěrokruh je dost realistická (viz jistá neujasněnost jednotlivých známek emise mezi stylizací a reálnem), ale vcelku úspěšná.
Do nové emise Květiny k první známce „Maceška“ přibyly „Chrpa“ a „Jiřina“. Obě jsou dílem A. Khunové a důsledně zachovávají zvolenou míru stylizace ku prospěchu výrazné estetické hodnoty a jednotného pojetí emise.
Portrét nového prezidenta se díky změně tarifu objevil dokonce hned na dvou výplatních známkách stejného grafického řešení, avšak odlišné barevnosti. Obě nesou charakteristický rukopis autora O. Kulhánka a jeho uznávanou uměleckou kvalitu. Lépe působí druhá známka (bez krémového celoplošného podtisku). Tiskově by známka „unesla“ výraznější barvu ocelotisku.
K výplatním známkám řadíme i tři známky s tzv. personalizovanými kupony. Oba návrhy K. Zemana Růže nad Prahou a Pražská lucerna (první ve dvojím barevném provedení a s různým nominále) jsou velmi zdařilé s citem pro romantický kolorit dominant staré Prahy a jejích zákoutí (zejména hodnota 9 Kč). Ofsetové provedení není na závadu, je kvalitní, a tak jsou tyto známky (i když byly vydány mimo původní plán) spíše přínosem.

V souhrnu si dovolím obecně pochválit celý emisní rok 2003, tvůrce a rytce drtivé většiny jeho známek, jakož i vydavatele a tiskárnu. Přejme si jen, aby v letošním roce všechny vyjmenované složky ve svém úsilí na poli emisní činnosti nepolevily a abychom se dočkali známek ještě úspěšnějších.

Zdeněk Fritz