Nedoceňované známky Československa

Při pročítání i hlubším studiu specializovaných katalogů známek Československa z období 1918 až 1939 a současně aukčních katalogů různých našich filatelistických firem zjiš?ujeme, že ceny známek, zvláště známek mírné nebo hlubší specializace, nejsou úměrné ve svém vzájemném vztahu a hlavně výskytu jejich množství. Dřívější katalogy, pokud nebylo možné cenu stanovit, informovaly o existenci dané známky poznámkou nebo pomlčkou ( – , případně –.–) bez udání ceny. V celé řadě takových případů však vydavatel katalogu nebo obchodník cenu stanovil více méně hrubým odhadem.
Dnes již máme řadu možností jak cenu stanovit, například podle průměrného odhadu, který lze získat z výsledků většiny aukcí poštovních známek a celistvostí.
V tomto příspěvku, rozděleném do několika statí, se pokusím upozornit na některé nedostatky či nesrovnalosti při cenovém odhadu některých zvláště vybraných známkových exemplářů, které jsou z hlediska sběratelského vysoce zajímavé a na filatelistickém trhu je můžeme vidě spíše sporadicky, ba o některých můžeme říci, že nejsou k vidění vůbec.
Je třeba též konstatovat, že ocenění celé řady známek nebo celistvostí není ve srovnání s jinými exempláři správně ani logicky ohodnoceno cenovým záznamem v katalozích nebo aukčních katalozích. Oceňovat totiž známky a jejich různé odchylky, které se na filatelistickém trhu velmi málo objevují, je nepochybně značný problém.
Obra?me tedy pozornost na známky, kterém jsou předmětem našeho sběratelského zájmu a začněme prvními známkami emise Hradčany. U známek nezoubkovaných, v naprosté většině případů neupotřebených, zvláště 20 h červené, je dobré si všimnout určitého nepoměru ceny známky I. typu (s otevřenou spirálou) a II. typu (se zavřenou spirálou). Ze známých údajů je zřejmé, že nezoubkovaných známek bylo vydáno 10 tisíc kusů, tedy celkem 100 tiskových listů ve dvou deskách. Pouze první deska měla dvě známky I. typu. Znamená to tedy, že se mohlo vyskytnout celkem jen dvakrát padesát exemplářů, tedy celkem 100 kusů známek I. typu. Pokud jde o tak zvané spojené typy této hodnoty (myšleno spirálové spojené typy) objevují se na trhu naprosto ojediněle a dosahují závratných finančních částek, pohybujících se mezi 350 až 500 tisíci Kč. Domnívám se, že jejich výskyt se může pohybovat mezi deseti až patnácti exempláři. Jednotlivá známka I. typu se rovněž vyskytuje velmi vzácně, dle odhadu pouze mezi dvaceti až pětadvaceti exempláři. Přitom dosahovaná cena se pohybuje mezi desetinou až patnáctinou ceny spojeného spirálového typu. Podobně je tomu u příčkového II. typu této nezoubkované známky, kde ovšem je výskyt tohoto příčkového II. typu v počtu šesti a jednoho podtypu podstatně vyšší, ale cenové hodnocení spojených příčkových typů i jednotlivých exemplářů je velmi často hluboce podhodnoceno. Přitom na trhu nebo v exponátech vystavovatelů bylo dosud možno vidět čtyři exempláře spojených příčkových typů a asi deset až patnáct jednotlivých příčkových II. typů. Je tedy zřejmé, že stanovení cen spojených příčkových II. typů i jednotlivých známek příčkového II. typu je i v tomto případě rovněž dosti problematické.
Totéž pak platí o některých dalších hodnotách známek Hradčany. Jako příklad uvedu hodnotu 25 h fialovou se zoubkováním ŘZ 13 3/4:10 3/4 (11H), kde tato hodnota ve spojeném spirálovém typu je známa pouze v několika málo exemplářích (odhadem asi v pěti) a jednotlivý exemplář I. typu jsem dosud viděl pouze dvakrát.
Podobně u hodnoty 500 h hnědé (neupotřebené) jsou známy pouze u jedné ze dvou tiskových desek jen dvě známky I. typu, které mohou tvořit tak zvaný spojený spirálový typ. Dosud je zaznamenána existence celkem sedmi exemplářů spojených typů. Dosahovaná cena se pohybuje mezi 400 až 500 tisíci Kč. Jednotlivé neupotřebené exempláře I. typu (32. nebo 35 ZP) se vyskytují rovněž sporadicky a dosahovaná cena je vždy neúměrně nízká. Činí jen asi desetinu ceny spojeného typu.
Takto lze posuzovat i další jednotlivé hodnoty tohoto vydání Hradčan s různým druhem zoubkování, a to u spojených spirálových typů i spojených příčkových typů i jejich jednotlivých známek, zvláště pak známek I. spirálového typu i příčkového II. typu. Příkladem může být i známka 25 h fialová (11A) se zoubkováním hřebenovým HZ 13 3/4:13 1/2, kde dosahovaný poměr cen známek I. typu a spojeného spirálového typu (11A STs) je neúměrný, zvláště vyskytují-li se jednotlivé neupotřebené známky naprosto ojediněle a spojený spirálový typ patří mezi největší vzácnosti (dosud jsou známky pouze tři nebo čtyři neupotřebené exempláře). Také výjimečná zoubkování u známky 15 h cihlově červené (I – ŘZ 13 3/4:11 1/2 +10 3/4 a 30 h světle fialové(J – HZ 11 3/4+11 1/2 a K – HZ 11 1/2 + ŘZ 13 3/4) nejsou všeobecně hodnocena dle vzácnosti skutečného výskytu. Tyto známky lze spatřit i na aukcích zcela výjimečně. Jednotlivé exempláře patří mezi vzácnosti nejvyššího stupně.
(Pokračování) Jan Karásek

Obr. 1 20 h červená, čtyřblok se spojenými spirálovými typy.
Obr. 2 20 h červená, I. typ – otevřená spirála na 9. ZP.
Obr. 3 20 h červená, nezoubkovaný čtyřblok, spojený příčkový typ (61. ZP).
Obr. 4 20 h červená, nezoubkovaná, II. typ příčky (74. ZP).
Obr. 5 25 h fialová, dvoupáska, spojené spirálové typy, hřebenové zoubkování HZ 13 3/4:13 1/2.
Obr. 6 500 h hnědá, spojené spirálové typy (I. typ na 32. ZP).
Obr. 7 500 h hnědá, svislá třípáska, spojené spirálové typy (I. typ na 35. ZP) s příčkovým II. typem na 15. ZP.
Obr. 8 30h světle fialová, osmiblok s hřebenovým zoubkováním HZ 11 3/4, kde ve spodní vodorovné řadě je zoubkování řádkové ŘZ 13 3/4 (kat. č. 13 K).