Obrácené rámcové zoubkování na známce Pof. 232 Český kreslený humor 4,60 Kč

Dne 20. října 1999 vyšla již potřetí (poprvé v roce 1995 a podruhé o dva roky později) emise Český kreslený humor. Hodnoty 4,60 Kč, 5 Kč a 7 Kč představily kresby oblíbeného malíře a karikaturisty Miroslava Bartáka. V největším nákladu vyšla hodnota 4,60 Kč, nebo? v době vydání šlo o základní sazbu za dopis v tuzemsku. Známka zaujala sběratele jednak svým vtipným motivem (lékař v masce klaunu držící smějícího se novorozence), jednak několika zajímavými deskovými vadami a odchylkami, z nichž uveďme alespoň dvě, které se zaslouženě dostaly až do katalogů: DV 19/2 – světlá mlha nad hlavami a u zkratky „Kč“, DO 23/2 – rysky v podpaží (stopy po dvojité moletáži). Až s odstupem čtyřech let, v době, kdy již známky této nominální hodnoty beznadějně zmizely z pošt, se zjistilo, že malá část nákladu této známky měla obrácené rámcové zoubkování, tzn. že známky prvního svislého sloupce byly operforovány postupně dvěma údery perforačního rámce. Ten byl sestaven z perforačních jehel průměru 1,06 mm; šlo tedy o rámec, označovaný sběrateli jako SPO*. V předešlých případech však byl pro perforaci známek tohoto formátu používán jiný rámec s jehlami tohoto průměru, který měl vychýlený PO mezi ZP 15 a 16. U známky č. 232 byl ale poprvé (pokud víme) použit nový perforační rámec se stejně velikými perforačními otvory (1,06 mm), kde toto vychýlení chybí. Výše popsaným rámcem byl operforován celý náklad známky. Tisk byl proveden na stroji WIFAG 3 ve dnech 31.8. až 7.9. 1999 a jsou doložena data ze všech šesti dnů tisku. Vzácná varianta s ORZ se vyskytla jen na PA z 2.9. 1999, tedy ze třetího dne tisku. Odchylka byla sběrateli pozdě rozpoznána nejspíš z toho důvodu, že údery rámce na sebe mimořádně přesně navazovaly, takže charakteristická rozdílná mezera mezi 1. a 2. PO u známek prvního sloupce je obvykle pouhým okem téměř nerozpoznatelná. Exempláře, na nichž je „odskočení“ úderu rámce dobře patrné, se v tomto případě vyskytují ojediněle. Jedná se přitom většinou o známky z PA 2, u PA 1 bývá nový úder nasazen velmi přesně. Dosud doložená čísla PA s ORZ ze dne 2.9. jsou v rozmezí 259.. až 287.. Hlášeno sice bylo i číslo PA 45547, avšak v tomto případě byla identifikace ztížena, nebo? se nedochovala levá rohová známka pásu. Nikdo dosud nepředložil PA z tohoto data s normálním rámcovým zoubkováním; vyzýváme tedy sběratele, aby se podívali do svých zásob, zda ho právě oni nemají. Zatímco dne 3.9. byl prokazatelně po celý den rámec namontován v normální poloze, je možné, že se ORZ vyskytuje také v části dne 1.9, i když PA 003.. z tohoto data má prokazatelně RZ v poloze normální. Také tady mohou ostatní sběratelé výrazně pomoci při určování nejnižšího existujícího čísla s ORZ. Pro pořádek uveďme, že se jedná už o čtvrtou známku České republiky, u níž bylo doloženo ORZ. Po výplatních známkách 4,60 Kč Slohy (Pof. 140), 4,60 Kč Václav Havel (Pof. 168) a 9 Kč Zvěrokruh – Váhy (Pof. 218), jde však o první nález ORZ u známky příležitostné. Vzhledem k pozdnímu nálezu ORZ a relativně přesné návaznosti úderů perforačního rámce na většině PA, však budou zřetelná (tj. okem rozpoznatelná) ORZ nejspíš vzácná. Dosud se totiž nalezlo, pokud vím, jen několik desítek známek s výraznější ORZ a pravděpodobnost dalších nálezů je malá. Zásluhu za objevení nového ORZ si může připsat pana Škarvada z Poděbrad, na zpřesnění informací se podíleli především Josef Fronc a Antonín Prouza.

Marcel Arbeit

Literatura: jf [Josef Fronc]: „Zajímavosti na našich známkách.“ Zpravodaj: Časopis pro členy Společnosti sběratelů československých známek Svazu českých filatelistů 29, 2003, č. 2, s. 34. * Poznámka: Pro úplnost dodávám, že tiskárna má pro perforaci známek tohoto formátu k dispozici také dva různé rámce s jehlami o průměru 1,0 mm (tj. s malými perforačními otvory), a jeden rámec s jehlami o průměru 1,12 mm.
Obr.: U některých archů je ORZ patrné v levém okraji PA pouhým okem – u krajních známek ozoubkovaných dvěma údery perforačního rámce nenavazuje v tomto místě přesně perforace.