Padělky ke škodě pošty na pokračování

Frekvence výskytu padělků poštovních známek ke škodě pošty za celou dobu existence Československa nebyla nikdy tak velká jako nyní za pouhých deset let od jeho rozpadu. Ke škodě České pošty po roce 1993 bylo dosud neznámými pachateli vyrobeno 8 (!) identifikovaných padělků nových českých poštovních známek. Jsou to vesměs padělky dvou dosavadních emisí výplatních známek „Města“ a „Historické stavební slohy“. Konkrétně jde o známky Pof. 35 (3 Kč Brno, dva různé padělky, 1995), Pof. 52 (6 Kč Slaný, dva různé padělky, 1998), Pof. 118 (4 Kč klasicismus, dva různé padělky, 1998 a 1999) a Pof. 140 (4,60 Kč rokoko, dva různé padělky, 1999).
Jen několik měsíců po vydání (a to je charakteristické!) nové výplatní známky 6,40 Kč „Maceška“ (vyd. 1.9. 2002, viz obr. nahoře), první z připravované emise „Květiny“, jsme znovu svědky pokusů o další poškození ČP paděláním právě této známky. Padělek byl zachycen a identifikován na běžné korespondenci a byl nalepen na obyčejném dopise odeslaném do Plzně z pošty 397 01 PÍSEK 1, což dokládá otisk strojového razítka s datem 17.4.03.
Charakteristické znaky padělku v porovnání s originální známkou jsou uvedeny v popisu níže a částečně jsou patrné i z z reprodukcí (horní originál, spodní padělek):
– padělek je vytištěn nepříliš kvalitním čtyřbarevným ofsetem; použité barvy jsou žlutá, červená, modrá a šedá (ta je pravděpodobně důsledkem nedostatečné sytosti původně zamýšlené barvy černé); jak známo, originál je naproti tomu vytištěn rotačním ocelotiskem v barvě černé (nápisy, hodnotové označení a liniové detaily kresby motivu známky), kombinovaným se čtyřbarevným hlubotiskem (tři kolorující barvy žlutá, červená a modrá jsou výrazné a jasné a v soutisku vytvářejí i jasně zelenou barvu listů a oranžové zabarvení okvětních lístků macešky); čtvrtá barva je novinkou jako protipadělatelské opatření - pokrývá barevný obraz květiny i část plochy mimo něj a je patrná jen v šikmém osvětlení jako jasně zlatistá plocha;
– bodový rastr modré a červené ofsetové barvy je nesrovnatelně hrubší než u hlubotisku, což je patrné pouhým okem a zvláště při zvětšení; soutisk modré a žluté dává ve výsledku špinavou žlutozelenou barvu, soutisk žluté a červené vytváří špinavou, matnou barvu oranžovou; falzifikátoři se pokusili napodobit i ochranný zlatistý nátisk, což se jim však příliš nezdařilo (zajímavé jsou svítivé izolované částečky, svědčící o nějaké bronzově zlaté příměsi do tiskových barev; tyto body snadno zjistíme již při mírném zvětšení); celkové vyznění obrazu na falzu je matné, primitivní, zvláště nápadná je šedá barva nápisů;
– perforace falza je nejspíše hřebenová (může být upřesněno dalšími nálezy) a má rozměr 12đ : 11Đ na rozdíl od originální rámcové perforace 11đ : 11Đ; exemplář zachycený na dopise má perforaci silně decentrovanou s posunem doprava, takže na levém okraji falza perforační otvory zachycují písmeno „Č“ označení státu a levou část šedě lemovaného lístku, zatímco na pravé straně je širší bílý okraj;
– papír oproti originálu je hrubý, našedlý, nelesklý, při osvícení UV-světlem má temný šedofialový tón; patří tedy do kategorie „bp“ (papír bez opticky zjasňujících nebo fosforescenčních přísad); originál jen na bílém španělském fosforescenčním papíru (kategorie „ph“);
– lep padělku zatím nemohl být prozkoumán, nebo? nemáme k dispozici volný, nepoužitý exemplář.
Redakce MR vyzývá všechny sběratele českých známek, aby „Macešce“ věnovali zvýšenou pozornost a veškeré případné poznatky o svých nálezech falz neprodleně zasílali na adresu redakce a samozřejmě především Generálnímu ředitelství České pošty (Olšanská 9, Praha 3). Připomínáme dobře známou skutečnost, že boj s padělateli je morální povinností všech našich poctivých sběratelů. Každá vaše informace může mít při pátrání po původcích tohoto i jiných falz svou cenu a může přispět k jejich odhalení a zneškodnění.

Zdeněk Fritz