Nevydané státovky a bankovky tzv. emise CII

Vznik emise C II Ministerstvo financí a Státní banka československá (dále jen „SBČS”) připravovaly do peněžního oběhu na začátku 50.let v souladu s plánem postupné výměny obíhajících státovek a bankovek mimo jiné státovku 10 Kčs s datem 25. února 1953, státovku 20 Kčs s datem 25. února 1953, bankovku SBČS 100 Kčs s datem 24. října 1951 a bankovku SBČS 1000 Kčs s datem 9. května 1951. Uvedené státovky a bankovky však nebyly z níže uvedených důvodů nikdy uvedeny do peněžního oběhu. Tato nevydaná platidla nesou v bankovní terminologii označení emise C II, ve sběratelské praxi je pak 10 Kčs označována jako B, 20, 100 a 1000 Kčs jako C. Zatímco státovka 10 Kčs nebyla v okamžiku rozhodnutí o dalším osudu připravovaných platidel tiskařsky zcela dohotovena (dále se o ní nezmiňujeme), ostatní denominace již byly vytištěny, resp. jejich sériová výroba ještě probíhala.

Popis platidel

OBR 1-2
Nevydaná státovka 20 Kčs s datem 25. února 1953
Rozměr: 128x60 mm (jednotlivé exempláře I 2 mm) Papír: tzv. přírodní odstín, bez ochranných prvků
Líc: na okraji nominální hodnota 20 s opakujícím se negativním mikrotextem 20, číslo a série, text PADĚLÁNÍ SE TRESTÁ PODLE ZÁKONA, v rámci s gilošovou kompozicí text REPUBLIKA ČESKOSLOVENSKÁ podložený ornamentem, třikrát se opakující nominální hodnota 20, v rámcích text DVACET KORUN / ČESKOSLOVENSKÝCH podložený opakujícím se negativním mikrotextem 20 a ornamentem, místo a datum vydání PRAHA 25. ÚNORA 1953, text MINISTR FINANCÍ a faksimile jeho podpisu, pod rámcem jména autorů B. FOJTÁŠEK INV. J. HOUŠTĚK GIL. Barva šedomodrá a svisle irisující světlehnědá–šedá, tisk z plochy.
Rub: na okraji nominální hodnota 20 na giloši, v rámci s opakujícím se negativním mikrotextem 20 a gilošovou kompozicí nominální hodnota 20 s opakujícím se pozitivním mikrotextem 20, na kartuších text DVACET KORUN / ČESKOSLOVENSKÝCH, letopočet 1953, pod rámcem firma výrobce TISKÁRNA BANKOVEK STÁTNÍ BANKY ČESKOSLOVENSKÉ, PRAHA. Barva šedomodrá, tisk z plochy. Luminiscenční tisk: na líci nominální hodnota 20 na gilošové kompozici. Číslování: číslo šestimístné (ve sběratelské praxi tzv. Fojtášek nový, typ 2c [1]), barva červená, UV luminiscenční, tisk z výšky, série skládající se ze sériového písmene a dvou sériových čísel, barva světlehnědá, tisk z plochy (tištěno v jedné operaci s hlavním tiskovým obrazcem)

OBR 3
Podpis: ministr financí Jaroslav Kabeš
Autoři: návrh Bedřich Fojtášek, liniový přepis Jaroslav Houštěk Tisk: Tiskárna bankovek Státní banky československé, Praha

OBR 4
Nevydaná bankovka SBČS 100 Kčs s datem 24. října 1951
Rozměr: 150x68 mm (jednotlivé exempláře I 2 mm) Papír: tzv. přírodní odstín, viditelná ochranná vlákna
Líc: na okraji nominální hodnota 100, série a číslo, text: .100.KČS.100.PADĚLÁNÍ SE TRESTÁ PODLE ZÁKONA. 100. KČS. 100., portrét dívky (“Anna Proletářka”) a pohled na horu Říp podložený vlnovkovým rastrem, text STÁTNÍ BANKA ČESKOSLOVENSKÁ, STO / KORUN s opakujícím se negativním mikrotextem 100 STO KORUN ČESKOSLOVENSKÝCH, místo a datum vydání Praha 24. října 1951 / STÁTNÍ BANKA ČESKOSLOVENSKÁ, faksimile dvou podpisů, pod obrazcem jména autorů KAREL SVOLINSKÝ INV., DEL. LADISLAV JIRKA SC. Barva hnědá, tisk z hloubky. Pod texty svazek obilných klasů ovázaný stuhou, vlnovkový rastr. Barva žlutá a oranžová [2], tisk z plochy.
Rub: na okraji nominální hodnota 100 s opakujícím se pozitivním mikrotextem STO KORUN, dvouřádkový opakující se pozitivní mikrotext STO KORUN ČESKOSLOVENSKÝCH 100, malý státní znak Republiky československé a text STO / KORUN / ČESKOSLOVENSKÝCH / 100 / STÁTNÍ BANKA ČESKOSLOVENSKÁ na gilošových kompozicích, pod obrazcem jména autorů a firma výrobce K. SVOLINSKÝ, TISKÁRNA BANKOVEK STÁTNÍ BANKY ČESKOSLOVENSKÉ – PRAHA, B. FOJTÁŠEK, vlnovkový rastr. Barva hnědá, červená, modrá, žlutá, tisk z plochy. Luminiscenční tisk: na líci čtyřmístné číslo / písmeno a kruhová peče? SBČS o průměru 27 mm (malý státní znak Republiky československé na giloši, opis STÁTNÍ BANKA ČESKOSLOVENSKÁ.STÁTNÍ BANKA ČESKOSLOVENSKÁ.), série a číslo Číslování: série skládající se ze sériového písmene a dvou sériových čísel, číslo sedmimístné (ve sběratelské praxi tzv. Fojtášek nový, typ 2c [3]), barva modrá, modrošedá až šedočerná [4], UV luminiscenční, tisk z výšky
Podpisy: generální ředitel SBČS Otakar Pohl, náměstek generálního ředitele Ľudovít Kováčik
Autoři: návrh Karel Svolinský, rytecký přepis líce Ladislav Jirka, liniový přepis rubu Bedřich Fojtášek Tisk: Tiskárna bankovek Státní banky československé, Praha

OBR 4
Nevydaná bankovka SBČS 1000 Kčs s datem 9. května 1951
Rozměr: 180x87 mm (jednotlivé exempláře I 1 mm) Papír: tzv. přírodní odstín, vodoznak kombinovaný (ve sběratelské praxi tzv. klínový, typ 4 [5]), viditelná ochranná vlákna
Líc: na okraji dvakrát se opakující nominální hodnota 1000, dole podložená giloší, série a číslo, v rámci pás svázaných obilných klasů a polních květin, v rozích čtyřikrát se opakující nominální hodnota 1000, v kruhu portrét dívky se jménem autora J. MÁNES, text STÁTNÍ BANKA ČESKOSLOVENSKÁ / TISÍC KORUN / ČESKOSLOVENSKÝCH, místo a datum vydání PRAHA 9. KVĚTNA 1951 / STÁTNÍ BANKA ČESKOSLOVENSKÁ, faksimile dvou podpisů, text PADĚLÁNÍ SE TRESTÁ PODLE ZÁKONA podložený vlnovkovým rastrem s číslicí 1000 na giloši a stylizovanými květy, v dolní liště rámce jména autorů B. FOJTÁŠEK L. JIRKA, vpravo od rámce firma výrobce TISKÁRNA BANKOVEK STÁTNÍ BANKY ČESKOSLOVENSKÉ – PRAHA. Barva hnědá a vodorovně dvakrát irisující okrová–oranžová–okrová, tisk z plochy.
Rub: na okraji dvakrát se opakující nominální hodnota 1000, nahoře podložená opakující se číslicí 1000, dole podložená opakující se číslicí 1000 v giloši, v rámci s opakujícím se pozitivním mikrotextem TISÍC KORUN, pás stylisovaných květin, v rozích čtyřikrát se opakující nominální hodnota 1000, gilošová kompozice s nominální hodnotou 1000, malý státní znak Republiky československé ohraničený dvakrát se opakující nominální hodnotou 1000 a text STÁTNÍ BANKA / ČESKOSLOVENSKÁ, ozdobný rastr. Barva červená, modrá, tisk z plochy. Luminiscenční tisk: na líci kruhová peče? SBČS o průměru 27 mm (malý státní znak Republiky československé na giloši, opis STÁTNÍ BANKA ČESKOSLOVENSKÁ.STÁTNÍ BANKA ČESKOSLOVENSKÁ.), série a číslo Číslování: série označená S. skládající se ze dvou sériových čísel a sériového písmene, číslo šestimístné (ve sběratelské praxi tzv. secesní velký, typ 1b [6]), barva modrá, UV luminiscenční, tisk z výšky
Podpisy: generální ředitel SBČS Otakar Pohl, náměstek generálního ředitele Ľudovít Kováčik
Autoři: návrh Bedřich Fojtášek s použitím portrétu Johanky Dvořákové od Josefa Mánesa [7], liniový přepis Ladislav Jirka (upravená bankovka NBČS 1000 Kčs s datem 16. května 1945) Tisk: Tiskárna bankovek Státní banky československé, Praha

Osud emise C II po roce 1953 Peněžní reformou vyhlášenou ke dni 1.6. 1953 byla všechna dosavadní obíhající platidla vyměněna za nová, vyrobená v Sovětském svazu (tiskárna Goznak, Moskva). Státovky a bankovky emise C II přitom do nové soustavy platidel pojaty nebyly. Po provedení peněžní reformy byla nepoužitá emise C II ničena spo-lečně s platidly staženými při reformě z oběhu. Z nám dnes neznámých důvodů byla část zásob státovky 20 Kčs a bankovek 100 a 1000 Kčs v množství několika tisíců kusů [8] každé denominace ponechána v zásobách Státní banky československé. Vzhledem k nevhodné adjustaci a dlouhodobému uskladnění je však část těchto zásob pro sběratelské účely nepoužitelná. ČNB zahájila kvalitativní prověrku zásob a pro aukční prodej (viz dále) vyčlenila jen výborně zachovalé exempláře. Po dokončení prověrky kvality budou státovky a bankovky emise C II nevhodné pro sběratelské účely pravděpodobně zničeny. ČNB očekává, že tak zásoba klesne na řád stovek kusů od každé denominace.
Výskyt emise C II na sběratelském trhu Státovky a bankovky emise C II, jež nezůstaly v zásobě SBČS, byly na konci roku 1953 ničeny v papírně v Otrokovicích. Během ničení byla část dokončených, ale také nedokončených platidel (zejména nerozřezané archy, nečíslované exempláře, jednostranné tisky a tisky s chybějící operací) odcizena. Tyto nelegálně získané exempláře se pak v následujících letech nepravidelně objevovaly na sběratelském trhu a byly ukládány zejména do sbírek majetnějších a vysoce specializovaných sběratelů jako vzácné exempláře.
Mimořádné dary SBČS V přesně nezjištěné době mezi roky 1953 a 1967 začala SBČS používat nevydaných platidel emise C II jako mimořádné dary, zejména představitelům SBČS a spolupracujících organizací při příležitosti jejich životních jubileí nebo odchodu na odpočinek. Menší množství exemplářů pak bylo také poskytnuto do různých veřejných a soukromých sbírek. Až do zahájení aukčního prodeje 7.12. 1998 bylo na mimořádné dary celkem uvolněno
15 kusů státovek 20 Kčs, 17 ks bankovek 100 Kčs 16 kusů bankovek 1000 Kčs.
Česká národní banka bohužel nemá zdokumentovány série a čísla státovek a bankovek, použitých jako mimořádné dary. Až na malé výjimky nebyly totiž série a čísla v SBČS evidovány. Z fragmentů dochovaných údajů můžeme jen konstatovat, že byly nepochybně vydávány
20 Kčs série a prvního čtyřčíslí A07 0628, 100 Kčs série a prvního čtyřčíslí A23 0335 1000 Kčs série a prvního čtyřčíslí 14 B 6605.
Nemůžeme však vyloučit, že byly vydány i státovky a bankovky jiných čísel. Až do 7. prosince 1998 se tedy na sběratelském trhu vyskytovaly pouze exempláře, pocházející z mimořádných darů a již zmíněných nelegálních zdrojů.
Aukční prodej po 7. prosinci 1998 30.10. 1998 vyhlásila ČNB na nevydaná platidla emise C II korespondenční aukci. Jejím předmětem bylo 100 sad, tedy 100 ks 20 Kčs, 100 ks 100 Kčs a 100 ks 1000 Kčs zařazených do aukce pouze jako sada (jednotlivý prodej byl vyloučen). Aukce se mohli zúčastnit všichni obchodní partneři ČNB a zaměstnanci resp. členové České národní banky, ministerstva financí, Státní tiskárny cenin, České numismatické společnosti a České společnosti přátel drobné plastiky. Poslední termín odeslání nabídek ČNB byl 27.11. 1998, nejnižší akceptovaná cena byla stanovena na 8.000 Kč (bez DPH 22 %, která se připočítává k dosažené ceně) za sadu. Počet požadovaných kusů byl omezen na 20 sad pro jednoho účastníka. Aukce byla komisionálně vyhodnocena 4.12. 1998 za účasti zástupců obchodníků s numismatickým materiálem a České numismatické společnosti a výsledky vyhlášeny 7.12. 1998 v ČNB v Praze. Aukce se celkem zúčastnilo 74 účastníků, kteří projevili zájem o celkem 245 sad. V aukci bylo úspěšných 23 účastníků, mezi něž se rozdělilo uvolněných 100 sad. Dosažená aukční cena za sadu činila 15.010 Kč bez DPH resp.18.312,20 Kč s DPH. Účastníci, jejichž navrhovaná cena byla nižší než docílená, v aukci neuspěli.
„První kolo” prodeje Prodej byl zahájen dnem vyhlášení výsledků aukce (7.12. 1998) a všem úspěšným účastníkům rezervovala ČNB vydražený materiál po dobu 2 měsíců od vyhodnocení aukce, tedy do 7.2. 1999 [9]. Státovky a bankovky nejsou nijak dodatečně označeny ani přetiskem, ani perforací. „Druhé kolo” prodeje Pro rok 1999 ČNB uvolnila dalších 100 sad státovek a bankovek emise C II a nabídla je za výše uvedenou dosaženou aukční cenu přednostně neúspěšným účastníkům aukce. Prodej byl zahájen dnem 26.4. 1999. Po uspokojení zájemců z řad neúspěšných účastníků aukce jsou zbývající sady ve volném prodeji obchodním partnerům ČNB až do vyprodání uvolněného množství.
Potvrzení o původu exemplářů Ke každé státovce resp. bankovce získané po 7.12. 1998 přikládá ČNB potvrzení (certifikát) o jejich původu, jehož cílem je poskytnout nabyvatelům doklad, že exempláře pocházejí z legálních zdrojů. Potvrzení nemají žádný obchodní cíl, jako např. zvýšení nebo naopak snížení ceny exemplářů bez potvrzení. Potvrzení je v zájmu přiměřených výrobních nákladů univerzální pro celou emisi.

Potvrzení k emisi C II Rozměr: 210x148 mm (jednotlivé exempláře I 2 mm) Papír [10]: tzv. přírodní odstín, vodoznak pozitivní průběžný (ve sběratelské praxi tzv. hvězda a list, typ 12 [11]), viditelná ochranná vlákna
Líc (základní tisk): v gilošovém rámci s opakujícím se pozitivním mikrotextem ČNB text POTVRZENÍ / Česká národní banka potvrzuje, že nevydanou státovku/bankovku / série a číslo / uvolnila ze svých zásob do prodeje, místo a datum vydání V Praze dne 7. prosince 1998, tečkovaná řádka pro podpisy a text ředitel odboru pokladník / Číslo potvrzení / číslo, ozdobný rastr, pod rámcem firma výrobce Státní tiskárna cenin, s.p. Barva černá (IR bílá a IR černá) a vodorovně dvakrát irisující modrá–hnědá–modrá, tisk z plochy. Líc (doplňkový tisk): nominální hodnota, datum vydání (barva černá), série a číslo (barva přibližně odpovídající originálu, tedy 20 Kčs červená, 100 a 1000 Kčs modrá), inkoustový tisk.
Rub: bez tisku. Luminiscenční tisk: číslo Číslování: číslo šestimístné, barva červená, UV luminiscenční, tisk z výšky
Podpisy: vlastnoručně vepsané, ředitel odboru peněžního oběhu ČNB František Vokatý, pokladník Jiří Holý, barva modrá
Otisk razítka: barva červená ČNB ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA Sekce peněžní Odbor peněžního oběhu Na Příkopě 28, 115 03 Praha 1 07
Autor: František Dvořák Tisk: základní tisk Státní tiskárna cenin, Praha, doplňkový tisk Česká národní banka, Praha Náklad: 1000 kusů (nepoužité exempláře v zásobách ČNB)

(Pokračování) Jaroslav Moravec

Poznámky
[1] Bajer, J.: Papírová platidla Československa 1919–1993, České republiky, Slovenské republiky 1993–1999, Elektris, Jindřich Holna, Praha 1999, s. 25. [2] Vyskytují se poměrně výrazné odchylky žluté a oranžové barvy. [3] Bajer, J.: Papírová platidla Československa 1919–1993, České republiky, Slovenské republiky 1993–1999, Elektris, Jindřich Holna, Praha 1999, s. 25. [4] Obecně známé je modré číslování. V zásobách ČNB se však nacházejí exempláře s číslováním přecházejícím od barvy modré, přes modrošedou až k šedočerné. Vzhledem k plynulému přechodu barevných odstínů je označení různých barev číslování za varianty značně problematické a nemůže být proto ani proveden přesný součet existujících exemplářů jednotlivých barev číslování. [5] Bajer, J.: Papírová platidla Československa 1919–1993, České republiky, Slovenské republiky 1993–1999, Elektris, Jindřich Holna, Praha 1999, s. 21. [6] tamtéž, s. 25. [7] tamtéž, s. 107. [8] Přesné množství je dosud služebním tajemstvím ČNB. [9] Jeden úspěšný účastník aukce jednu rezervovanou sadu neodebral, tedy v „prvním kole” bylo ve skutečnosti prodáno 99 sad. Neodebraná sada byla prodána v „druhém kole” (viz dále). [10] Bankovkový papír, používaný k tisku československých bankovek v letech 1970–1992. [11] Bajer, J.: Papírová platidla Československa 1919–1993, České republiky, Slovenské republiky 1993–1999, Elektris, Jindřich Holna, Praha 1999, s. 23.