Kulatá filatelistická výročí
MERKUR 6/2003 - Autor: -kahol-
V letošním roce uplynulo 10 let od vydání první poštovní známky České republiky. Nejinak tomu je na Slovensku. Poštovní správy obou těchto zemí výročí připomenuly vydáním příležitostných známek, česká navíc i vydáním luxusní publikace.
Filatelisté vědí, že je to pouze zlomek času, po který poštovní známky existují a těší se zájmu sběratelů. Je všeobecně známo, že jejich vznik se přisuzuje Rowlandu Hillovi a že se používali od května 1840. To ale uvádíme jen pro osvěžení paměti. Připomenout dnes chceme jiná data, která se nás tolik nedotýkají, ale jsou hezky zakulacená. V roce 1853, před 150 lety, vydaly své první známky celkem čtyři země, které tedy měly letos důvod k velkým oslavám.
V Evropě se kulaté výročí týká jen jediné země, a to Portugalska. To vydalo svoje první známky dne 1. července 1853. Šlo o sérii tří známek s portrétem tehdejší královny Marie II. Známky byly tištěny na různě silných papírech a nachází se na nich i krásná tisková chyba. Existují rovněž novotisky těchto známek.
Ve stejný den jako Portugalsko vydalo své první dvě známky (5 a 10 centů) i jihoamerické Chile. Zajímavé je, že pěticentová známka byla určena pro příplatek za lodní dopravu. Pokud si ale představíte tvar této republiky, jistě pochopíte, že při její délce bylo asi výhodnější přepravovat poštovní zásilky po moři než po souši. Zhotovení prvních známek bylo objednáno v jedné londýnské tiskárně, až později byl tisk známek ze stejných tiskových desek svěřen chilským tiskárnám. To je také příčinou mnoha odlišností na známkách této první chilské emise. Existuje jedenáct různých vydání, která se liší papíry, barvou i průsvitkou. Vzhledem k časté potřebě hodnoty 5 centů existují i dělené známky, pořízené ze známky s dvojnásobnou nominální hodnotou.
Za třetím jubilantem se musíme vypravit do Afriky. Dnem prvního vydání je 1. září 1853 a tou jubilující zemí je Mys Dobré naděje. Tato známková země je proslavená svými trojúhelníkovými známkami. V době vydání se jednalo o britskou korunní kolonii. Obraz známky představuje polosedící, pololežící ženu s kotvou. Je to obraz ideální pro trojúhelníkový tvar známky. Je proto otázkou, zda kresba známky ovlivnila její tvar, nebo zda uvažovaný tvar známky podmínil provedení kresby. Jednalo se o dvě známky, červenou jednopencovou a modrou čtyřpencovou. Tiskly se ve stejné londýnské tiskárně jako ty chilské. V průběhu let došlo k dalším dotiskům, a tak katalogy evidují mnoho různých odchylek v papíru, průsvitce i barvách.
Poslední výročí patří opět zemi v dalekém zámoří. Známky si zde své stopadesátiny připomeněly letos 1. listopadu. Dnes je toto území součástí Austrálie, ale v době vydání svých prvních známek šlo o britskou kolonii, jejíž název byl odvozen od jména jejího tehdejšího správce Van Diemense. Teprve později, v r. 1857, došlo k přejmenování země na Tasmánii. Obě první známky nesou, jak jinak, portrét anglické královny Viktorie. Mají nominální hodnotu 1 a 4 pence a byly zhotoveny v místní tiskárně. I u nich došlo k častým dotiskům, mezi kterými jsou menší rozdíly.
-kahol-
Filatelisté vědí, že je to pouze zlomek času, po který poštovní známky existují a těší se zájmu sběratelů. Je všeobecně známo, že jejich vznik se přisuzuje Rowlandu Hillovi a že se používali od května 1840. To ale uvádíme jen pro osvěžení paměti. Připomenout dnes chceme jiná data, která se nás tolik nedotýkají, ale jsou hezky zakulacená. V roce 1853, před 150 lety, vydaly své první známky celkem čtyři země, které tedy měly letos důvod k velkým oslavám.
V Evropě se kulaté výročí týká jen jediné země, a to Portugalska. To vydalo svoje první známky dne 1. července 1853. Šlo o sérii tří známek s portrétem tehdejší královny Marie II. Známky byly tištěny na různě silných papírech a nachází se na nich i krásná tisková chyba. Existují rovněž novotisky těchto známek.
Ve stejný den jako Portugalsko vydalo své první dvě známky (5 a 10 centů) i jihoamerické Chile. Zajímavé je, že pěticentová známka byla určena pro příplatek za lodní dopravu. Pokud si ale představíte tvar této republiky, jistě pochopíte, že při její délce bylo asi výhodnější přepravovat poštovní zásilky po moři než po souši. Zhotovení prvních známek bylo objednáno v jedné londýnské tiskárně, až později byl tisk známek ze stejných tiskových desek svěřen chilským tiskárnám. To je také příčinou mnoha odlišností na známkách této první chilské emise. Existuje jedenáct různých vydání, která se liší papíry, barvou i průsvitkou. Vzhledem k časté potřebě hodnoty 5 centů existují i dělené známky, pořízené ze známky s dvojnásobnou nominální hodnotou.
Za třetím jubilantem se musíme vypravit do Afriky. Dnem prvního vydání je 1. září 1853 a tou jubilující zemí je Mys Dobré naděje. Tato známková země je proslavená svými trojúhelníkovými známkami. V době vydání se jednalo o britskou korunní kolonii. Obraz známky představuje polosedící, pololežící ženu s kotvou. Je to obraz ideální pro trojúhelníkový tvar známky. Je proto otázkou, zda kresba známky ovlivnila její tvar, nebo zda uvažovaný tvar známky podmínil provedení kresby. Jednalo se o dvě známky, červenou jednopencovou a modrou čtyřpencovou. Tiskly se ve stejné londýnské tiskárně jako ty chilské. V průběhu let došlo k dalším dotiskům, a tak katalogy evidují mnoho různých odchylek v papíru, průsvitce i barvách.
Poslední výročí patří opět zemi v dalekém zámoří. Známky si zde své stopadesátiny připomeněly letos 1. listopadu. Dnes je toto území součástí Austrálie, ale v době vydání svých prvních známek šlo o britskou kolonii, jejíž název byl odvozen od jména jejího tehdejšího správce Van Diemense. Teprve později, v r. 1857, došlo k přejmenování země na Tasmánii. Obě první známky nesou, jak jinak, portrét anglické královny Viktorie. Mají nominální hodnotu 1 a 4 pence a byly zhotoveny v místní tiskárně. I u nich došlo k častým dotiskům, mezi kterými jsou menší rozdíly.
-kahol-
Obrázky:
|
|
|
|
|