Několik poznatků k československým státovkám tzv. londýnské emise
MERKUR 6/2002 - Autor: Jiří Daněk a Jaroslav Moravec
(Pokračování)
Produkce Bradbury, Wilkinson & Co. Ltd.
Odchylných tisků z produkce této tiskárny bylo zjištěno zdaleka nejvíce jak co do množství, tak co do rozmanitosti. Dochovaly se různé koláže, jednostranné podtiskové a hlubotiskové otisky, jednostranné i oboustranné tiskové zkoušky a vzorové nátisky v různých barevných řešeních hlavního tiskového obrazce i podtisků, anuláty, bankovní vzory s přetiskem VZOREK nebo SPECIMEN a nečíslované archivní exempláře. U rytiny hlavního motivu rubové strany stokoruny bylo vypozorováno šest variant, zřejmě představujících několik etap přípravy rytiny. Existence většího množství odchylných tisků, by? jen zčásti blíže specifikovaných, je dokumentována v korespondenci tiskárny s ministerstvem financí v Londýně1.
100 Kčs
Zřejmě prvním připraveným prvkem budoucí stokoruny byla květinová dekorace z tulipánů pod slovním označením hodnoty na lícní straně. Vznikla v takovém předstihu, že byla v tiskovém provedení použita již na nejstarších kolážích, kde je ručně nakreslen i Masarykův portrét, jehož rytina nebyla ještě hotova. Mohlo by se dokonce zdát, že tento prvek musel mít ateliér tiskárny připraven již dříve a možná tedy pro jinou zakázku. Ve fondu „Londýnská emise“ se sice nachází původní výtvarný návrh tohoto prvku a zdá se tak, že jeho příprava přímo souvisí s československou zakázkou, vyslovenou hypotézu to však nevylučuje. Vyobrazen je samostatný otisk tohoto prvku v původně zvažovaném barevném řešení, které bylo upraveno do konečné podoby až v rámci tiskových zkoušek kompletního podtiskového fondu.
V průběhu přípravy stokoruny vzniklo několik koláží, dokládajících původně uvažovanou převládající modrou barvu, která byla opuštěna až v etapě tiskových zkoušek. Některé z nich jsou však poškozené, nebo? zřejmě po předložení, neschválení a vrácení tiskárně z nich byly některé prvky strženy a použity na nové koláže.
Také na rubové straně byly zvažovány různé dekorace lemující panorama Prahy, jak dokazují vyobrazené rámečky. První z nich je tiskem provedeným technikou tzv. plošného reliéfu (pseudoreliéfu), druhý koláží tisku a ruční kresby. Jejich vnitřní části jsou vyříznuty, možná pro přiložení na koláž či nátisk jiné varianty. Není však také vyloučeno, že dekorace byly původně připraveny na jiné bankovky a vyříznutím části obrazce byl odstraněn motiv vztahující se k jiné zakázce. Zřejmě posledním ateliérovým návrhem byla vyobrazená koláž. Na líci jsou gilošové rámečky a tulipánová dekorace provedeny tiskem, ostatní prvky včetně Masarykova portrétu jsou nakreslené ručně. Na rubu jsou rámeček, giloše a panorama Prahy provedeny tiskem, ostatní prvky ruční kresbou. Na koláži rubu je použit otisk první varianty rytiny v nízkém stupni rozpracovanosti. Některé budovy jsou jen konturovány a chybí jemné šrafury ve výplních drobných ploch. Také tato koláž dokumentuje původně uvažované barevné řešení stokoruny, ale také již připravovanou změnu, nebo? schvalovací doložka ministra financí Feierabenda z 29.9.1942 zní „Design approved. (not the colours)“, tedy „Návrh schválen. (barvy nikoliv)“.
Po schválení poslední koláže se zřejmě naplno rozběhly rytecké a tiskařské práce. Z technické posloupnosti odchylných tisků usuzujeme, že dříve vznikala rubová strana, kterou mají oboustranné nátisky v pokročilejší etapě přípravy. Práce na rubové straně dokumentují jednostranné hlubotiskové otisky bez podtisků. Ojedinělý je otisk hlubotiskové části obrazce v černé barvě, jehož vnitřní část s panoramatem Prahy byla tak jako u některých koláží vyříznuta.
Další exemplář je oboustrannou tiskovou zkouškou, u níž je lícní strana v nižším stupni rozpracovanosti než strana rubová. Na líci jsou vytištěny jen podtiskové operace v částečně odlišných barvách, na rubové straně je hlubotiskový obrazec v modré barvě a podtisk v irisujících barvách modrá-oranžová-modrá. V této druhé variantě rytiny jsou již pozorovatelné drobné úpravy, stále je však v nízkém stupni rozpracovanosti. Exemplář je perforován dvěma otvory o průměru 5 mm a ručně popsán čísly a značkou * nezjištěného významu.
Další hlubotiskový otisk rubové strany je proveden v barvě modré. Třetí varianta rytiny vykazuje další změny, pozorovatelné zejména v stylizovaných oblacích a linkách rozvlněné hladiny Vltavy.
Zřejmě nejvíce bylo zhotoveno kompletních jednostranných nátisků rubové strany z dalších tří variant rytiny v různých stupních rozpracovanosti, přičemž šestá varianta je konečným provedením. Liší se zejména detaily ryteckého přepisu Hradčan a Malé Strany. Jsou to zkoušky ve více barevných variantách hlubotiskového obrazce (modrá, zelená a jejich odstíny), kombinované s různými barevnými variantami podtisku (žlutá, oranžová, modrá, fialová, šedá a další). Některé podtisky jsou tak výrazné, že na první pohled mění barevný dojem z hlavního obrazce, zatímco mezi jinými jsou tak malé rozdíly, že je obtížné rozhodnout, zda se jedná o jiné provedení nebo další exemplář téhož provedení. Takových tiskových zkoušek bylo zjištěno kolem zmiňovaných deseti2, z nichž barevně nejvýraznější jsou zde vyobrazeny. Většina tisků byla rovněž ve výrobním procesu označena čísly. V této etapě zřejmě padlo konečné rozhodnutí o barevném řešení, nebo? jeden exemplář nese ručně vepsaný text „Approved for colours – NOT for engraving.“, tedy „Barvy schváleny – rytina nikoliv.“ a datum „27/10/42“.
V návaznosti na ostatní tiskové prvky probíhala příprava rytiny portrétu T. G. Masaryka. Vznikly nejméně dvě zcela odlišné rytiny, nejlépe rozpoznatelné podle výrazu zobrazené osoby a polohy linek ve vázance, přičemž druhá rytina se až na menší detaily shoduje s konečným provedením. Zatímco u první rytiny byl zjištěn jediný otisk v modré barvě, u druhé rytiny tři otisky v modré, černé a tmavozelené barvě, přičemž první dva nesou ozdobu ve vázance, která byla nakonec odstraněna. Poslední otisk se kromě chybějícího textu „T.G.MASARYK“ neliší od použité varianty.
Další dva exempláře zřejmě zachycují moment, kdy byla dopracována kompletní hlubotisková část lícní strany, tedy ruční rytina, mechanická rytina a lepty na jedné tiskové formě. U prvního exempláře je kromě podpisu ministra financí a číslování dokončen tiskový obrazec líce, avšak tvar „zeslabení“ tisku v prostoru slovního označení hodnoty a barevné řešení podtisků jsou odlišné. Na rubu je vytištěn jen podtisk v odlišných irisujících barvách zelená-modrá-zelená. Druhý exemplář je jednostrannou tiskovou zkouškou lícní strany rovněž s tvarově odlišným „zeslabením“ tisku v prostoru slovního označení hodnoty, bez podpisu ministra financí a bez číslování, ale už v barvách téměř shodných s konečným provedením. Oba nátisky jsou rovněž označeny čísly nezjištěného významu.
Následující exemplář je přilepen na kartonu a tedy vypraven stejným způsobem jako koláže. Chybí ještě podpis ministra financí a číslování, ale výtvarné a barevné řešení včetně „zeslabení“ na líci jsou konečným provedením.
Dva jednostranné otisky hlubotiskových forem v tmavozelené barvě představují konečné provedení hlubotiskových partií včetně tvaru „zeslabení“ na líci a rytiny na rubu. Na lícním otisku je však ručně zakroužkováno místo v pravé části oválného orámování Masarykova portrétu, na němž byla ještě v této etapě zjištěna drobná vada a musela být provedena nepatrná úprava.
U provedení, které lze snad označit jako konečné, i když podtisk na některých exemplářích je nepatrně tmavší, byly zjištěny dva typy anulátů série GA, zřejmě definitivních vzorových nátisků. První má barvu číslování červenou, druhý černou. Černé číslování bylo zjištěno na více exemplářích, z nichž jeden má v levém horním rohu lícní strany ručně vepsaný text „2ND FULL PROOF“, tedy „2. úplný nátisk“. Z písemných pramenů jednoznačně nevyplývá, zda také u této nominální hodnoty byla barva číslování předmětem jednání mezi ministerstvem financí a tiskárnou, jedna zmínka to však naznačuje: „...zahajujeme v této době tisk 47 000 000 státovek po 100 Kč se sériovým číslováním provedeným v černé barvě“3.
(Pokračování příště)
Jiří Daněk, Jaroslav Moravec
1) MIXA 1983, s. 125.
2) MIXA 1983, s. 123.
3) MIXA 1983, s. 125.
Šest zjištěných vývojových etap rytiny hlavního motivu rubové strany (vyznačeny jsou vždy některé rozdíly oproti předcházející variantě).
Produkce Bradbury, Wilkinson & Co. Ltd.
Odchylných tisků z produkce této tiskárny bylo zjištěno zdaleka nejvíce jak co do množství, tak co do rozmanitosti. Dochovaly se různé koláže, jednostranné podtiskové a hlubotiskové otisky, jednostranné i oboustranné tiskové zkoušky a vzorové nátisky v různých barevných řešeních hlavního tiskového obrazce i podtisků, anuláty, bankovní vzory s přetiskem VZOREK nebo SPECIMEN a nečíslované archivní exempláře. U rytiny hlavního motivu rubové strany stokoruny bylo vypozorováno šest variant, zřejmě představujících několik etap přípravy rytiny. Existence většího množství odchylných tisků, by? jen zčásti blíže specifikovaných, je dokumentována v korespondenci tiskárny s ministerstvem financí v Londýně1.
100 Kčs
Zřejmě prvním připraveným prvkem budoucí stokoruny byla květinová dekorace z tulipánů pod slovním označením hodnoty na lícní straně. Vznikla v takovém předstihu, že byla v tiskovém provedení použita již na nejstarších kolážích, kde je ručně nakreslen i Masarykův portrét, jehož rytina nebyla ještě hotova. Mohlo by se dokonce zdát, že tento prvek musel mít ateliér tiskárny připraven již dříve a možná tedy pro jinou zakázku. Ve fondu „Londýnská emise“ se sice nachází původní výtvarný návrh tohoto prvku a zdá se tak, že jeho příprava přímo souvisí s československou zakázkou, vyslovenou hypotézu to však nevylučuje. Vyobrazen je samostatný otisk tohoto prvku v původně zvažovaném barevném řešení, které bylo upraveno do konečné podoby až v rámci tiskových zkoušek kompletního podtiskového fondu.
V průběhu přípravy stokoruny vzniklo několik koláží, dokládajících původně uvažovanou převládající modrou barvu, která byla opuštěna až v etapě tiskových zkoušek. Některé z nich jsou však poškozené, nebo? zřejmě po předložení, neschválení a vrácení tiskárně z nich byly některé prvky strženy a použity na nové koláže.
Také na rubové straně byly zvažovány různé dekorace lemující panorama Prahy, jak dokazují vyobrazené rámečky. První z nich je tiskem provedeným technikou tzv. plošného reliéfu (pseudoreliéfu), druhý koláží tisku a ruční kresby. Jejich vnitřní části jsou vyříznuty, možná pro přiložení na koláž či nátisk jiné varianty. Není však také vyloučeno, že dekorace byly původně připraveny na jiné bankovky a vyříznutím části obrazce byl odstraněn motiv vztahující se k jiné zakázce. Zřejmě posledním ateliérovým návrhem byla vyobrazená koláž. Na líci jsou gilošové rámečky a tulipánová dekorace provedeny tiskem, ostatní prvky včetně Masarykova portrétu jsou nakreslené ručně. Na rubu jsou rámeček, giloše a panorama Prahy provedeny tiskem, ostatní prvky ruční kresbou. Na koláži rubu je použit otisk první varianty rytiny v nízkém stupni rozpracovanosti. Některé budovy jsou jen konturovány a chybí jemné šrafury ve výplních drobných ploch. Také tato koláž dokumentuje původně uvažované barevné řešení stokoruny, ale také již připravovanou změnu, nebo? schvalovací doložka ministra financí Feierabenda z 29.9.1942 zní „Design approved. (not the colours)“, tedy „Návrh schválen. (barvy nikoliv)“.
Po schválení poslední koláže se zřejmě naplno rozběhly rytecké a tiskařské práce. Z technické posloupnosti odchylných tisků usuzujeme, že dříve vznikala rubová strana, kterou mají oboustranné nátisky v pokročilejší etapě přípravy. Práce na rubové straně dokumentují jednostranné hlubotiskové otisky bez podtisků. Ojedinělý je otisk hlubotiskové části obrazce v černé barvě, jehož vnitřní část s panoramatem Prahy byla tak jako u některých koláží vyříznuta.
Další exemplář je oboustrannou tiskovou zkouškou, u níž je lícní strana v nižším stupni rozpracovanosti než strana rubová. Na líci jsou vytištěny jen podtiskové operace v částečně odlišných barvách, na rubové straně je hlubotiskový obrazec v modré barvě a podtisk v irisujících barvách modrá-oranžová-modrá. V této druhé variantě rytiny jsou již pozorovatelné drobné úpravy, stále je však v nízkém stupni rozpracovanosti. Exemplář je perforován dvěma otvory o průměru 5 mm a ručně popsán čísly a značkou * nezjištěného významu.
Další hlubotiskový otisk rubové strany je proveden v barvě modré. Třetí varianta rytiny vykazuje další změny, pozorovatelné zejména v stylizovaných oblacích a linkách rozvlněné hladiny Vltavy.
Zřejmě nejvíce bylo zhotoveno kompletních jednostranných nátisků rubové strany z dalších tří variant rytiny v různých stupních rozpracovanosti, přičemž šestá varianta je konečným provedením. Liší se zejména detaily ryteckého přepisu Hradčan a Malé Strany. Jsou to zkoušky ve více barevných variantách hlubotiskového obrazce (modrá, zelená a jejich odstíny), kombinované s různými barevnými variantami podtisku (žlutá, oranžová, modrá, fialová, šedá a další). Některé podtisky jsou tak výrazné, že na první pohled mění barevný dojem z hlavního obrazce, zatímco mezi jinými jsou tak malé rozdíly, že je obtížné rozhodnout, zda se jedná o jiné provedení nebo další exemplář téhož provedení. Takových tiskových zkoušek bylo zjištěno kolem zmiňovaných deseti2, z nichž barevně nejvýraznější jsou zde vyobrazeny. Většina tisků byla rovněž ve výrobním procesu označena čísly. V této etapě zřejmě padlo konečné rozhodnutí o barevném řešení, nebo? jeden exemplář nese ručně vepsaný text „Approved for colours – NOT for engraving.“, tedy „Barvy schváleny – rytina nikoliv.“ a datum „27/10/42“.
V návaznosti na ostatní tiskové prvky probíhala příprava rytiny portrétu T. G. Masaryka. Vznikly nejméně dvě zcela odlišné rytiny, nejlépe rozpoznatelné podle výrazu zobrazené osoby a polohy linek ve vázance, přičemž druhá rytina se až na menší detaily shoduje s konečným provedením. Zatímco u první rytiny byl zjištěn jediný otisk v modré barvě, u druhé rytiny tři otisky v modré, černé a tmavozelené barvě, přičemž první dva nesou ozdobu ve vázance, která byla nakonec odstraněna. Poslední otisk se kromě chybějícího textu „T.G.MASARYK“ neliší od použité varianty.
Další dva exempláře zřejmě zachycují moment, kdy byla dopracována kompletní hlubotisková část lícní strany, tedy ruční rytina, mechanická rytina a lepty na jedné tiskové formě. U prvního exempláře je kromě podpisu ministra financí a číslování dokončen tiskový obrazec líce, avšak tvar „zeslabení“ tisku v prostoru slovního označení hodnoty a barevné řešení podtisků jsou odlišné. Na rubu je vytištěn jen podtisk v odlišných irisujících barvách zelená-modrá-zelená. Druhý exemplář je jednostrannou tiskovou zkouškou lícní strany rovněž s tvarově odlišným „zeslabením“ tisku v prostoru slovního označení hodnoty, bez podpisu ministra financí a bez číslování, ale už v barvách téměř shodných s konečným provedením. Oba nátisky jsou rovněž označeny čísly nezjištěného významu.
Následující exemplář je přilepen na kartonu a tedy vypraven stejným způsobem jako koláže. Chybí ještě podpis ministra financí a číslování, ale výtvarné a barevné řešení včetně „zeslabení“ na líci jsou konečným provedením.
Dva jednostranné otisky hlubotiskových forem v tmavozelené barvě představují konečné provedení hlubotiskových partií včetně tvaru „zeslabení“ na líci a rytiny na rubu. Na lícním otisku je však ručně zakroužkováno místo v pravé části oválného orámování Masarykova portrétu, na němž byla ještě v této etapě zjištěna drobná vada a musela být provedena nepatrná úprava.
U provedení, které lze snad označit jako konečné, i když podtisk na některých exemplářích je nepatrně tmavší, byly zjištěny dva typy anulátů série GA, zřejmě definitivních vzorových nátisků. První má barvu číslování červenou, druhý černou. Černé číslování bylo zjištěno na více exemplářích, z nichž jeden má v levém horním rohu lícní strany ručně vepsaný text „2ND FULL PROOF“, tedy „2. úplný nátisk“. Z písemných pramenů jednoznačně nevyplývá, zda také u této nominální hodnoty byla barva číslování předmětem jednání mezi ministerstvem financí a tiskárnou, jedna zmínka to však naznačuje: „...zahajujeme v této době tisk 47 000 000 státovek po 100 Kč se sériovým číslováním provedeným v černé barvě“3.
(Pokračování příště)
Jiří Daněk, Jaroslav Moravec
1) MIXA 1983, s. 125.
2) MIXA 1983, s. 123.
3) MIXA 1983, s. 125.
Šest zjištěných vývojových etap rytiny hlavního motivu rubové strany (vyznačeny jsou vždy některé rozdíly oproti předcházející variantě).
Obrázky:
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|