Dvakrát měř a jednou řež aneb katalog není dogma
MERKUR 5/2003 - Autor: Josef Dočkal
Každý sběratel by si měl vždycky dvakrát rozmyslet, než vezme nůžky a vyrobí třeba i z napohled nepříliš zajímavé celistvosti výstřižek nebo z ní odlepí známky. Podobně ale musí s jistou obezřetností a nadhledem posuzovat i celé frankatury.
Nejnovější filatelistická literatura konečně začala různé frankatury přehledněji členit, přičemž v principu logicky hodnotí výše jednoznámkové a vícenásobné. I díky tomu zřejmě zájem o ně v poslední době výrazně stoupá. Hodnoceny jsou úměrně podle cen samotných razítkovaných známek, jednonásobná či vícenásobná frankatura dražších známek pak bývá až na určité výjimky hodnocena více než tatáž frankatura u známek levnějších (viz např. 10 h Hradčany zoubkovaná a nezoubkovaná). Barevné a zejména kombinované frankatury jsou pak hodnoceny obvykle níže a podobně jsou posuzovány i frankatury smíšené (zvláště těch emisí, které společně platily delší dobu). Pro katalogové účely to patrně ani jinak nejde a ve většině případů tato logika odpovídá reálné vzácnosti materiálu. Přesto se pouze slepé spoléhání na katalogové údaje nemusí vyplatit, nebo? existují frankatury, které tyto katalogové konstrukce šmahem potírají. Jsou totiž mimořádné bez ohledu na to, že obsahují jen ty nejobyčejnější známky, které by smyté samotné zřejmě nedosáhly ani těch 50 h či koruny, které jim katalog přisuzuje, a že dokonce nejde ani o hledanou jednoznámkovou či vícenásobnou frankaturu. Pro lepší pochopení si porovnejme dvě vícenásobné a jednu smíšenou frankaturu na psaní do 20 g v I. TO (tedy prakticky nejběžnější druh zásilky, by? ne frankatury). Porto činilo 20 h a obě použité známky jsou samotné celkem běžné: 5 h Hradčany jsou haléřovou záležitostí, a 5 h Znak a 5 f Ženci Magyar posta s čitelným čs. razítkem jsou hodnoceny 5 Kč, resp. 10 Kč. Na celistvostech to však je už zcela jinak. Frankatura 4x 5 h Hradčany je sběrateli oblíbená a v dobré kvalitě hledaná, ale o žádnou vzácnost tu nejde – její cena se na trhu obvykle pohybuje mezi 10 a 50 Kč. To předběžná frankatura 4x 5 f Magyar posta by byla už jiná „třída“. Sám jsem takovou celistvost zatím nezískal, a přestože ji katalog hodnotí až příliš skromně (jen 200 Kč), jde o frankaturu, za níž by se nemusel žádný vystavovatel v exponátu stydět. Ovšem ještě zajímavější než obě tyto vícenásobné frankatury je smíšená frankatura známek stejných hodnot na psaní ze Slovenska (obr. 2). Psaní bylo vyplaceno známkami 3x 5 h emise Hradčany a jednou 5 f známkou Ženci (Magyar posta). Smíšená frankatura těchto dvou známek však nijak nesnižuje vzácnost této celistvosti (jak tomu mnohdy u smíšených frankatur bývá), ale v tomto případě právě naopak! Osobně jsem dokonce přesvědčen, že jde o unikátní či raritní výskyt a že cena takové frankatury by v aukci obě předešlé výrazně převýšila. Poněkud častější, ale přesto mimořádně zajímavé a rozhodně vzácnější než obyčejné vícenásobné frankatury, jsou i podobné smíšené frankatury z území Čech a Moravy. Pro zajímavost předkládám další dvě pětihaléřové kombinace (viz obr. 3 a 4). Také v tomto případě jde nejspíš o nefilatelistické zásilky, čemuž nasvědčují jak adresy odesilatelů i příjemců, tak i celková úprava dopisů. Pochopitelně lze najít i jiné kombinace s jinými známkami či na jiných druzích zásilek, za všechny uvádím frankaturu 10 h Hradčany + 10 h rak. znak rovněž na psaní do 20 g z I. TO (obr. 5). Kombinace čs. souběžných a definitivních známek mohly sice vzniknout jen v období 18.12. 1918 – 28.2. 1919, ale zajímavé smíšené frankatury se známkami stejných nominálů (apod.) se dají najít i z pozdějších let. Jak vidno – všechno jen úplně obyčejné známky, které kdybychom z dopisu zbrkle smyli, nikdo by si jich už ve sbírce víckrát nevšiml, pokud by se smyté do nějaké sbírky měly vůbec nárok dostat! Přesně tak ale zatím (až na výjimky) postupovaly všechny sběratelské generace před námi a také proto dnes existuje tolik známek v balíčkovém zboží a tak málo zajímavých celistvostí! Jsou-li však dochovány na obálce, může jít o celistvosti, které jsou ozdobou i těch nejvýznačnějších hradčanských exponátů, pokud je vůbec obsahují! A že je to v rozporu se zatím obecnou teorií hodnocení celistvostí? No jistě, vždy? výjimky vždycky potvrzují pravidla. A řekněte sami, nejsou právě výjimky na filatelii to nejkrásnější?
Josef Dočkal
Obr. 1: Psaní do 20 g zaslané 2. února 1919 v rámci Prahy bylo vyplaceno čtveřicí známek Hradčany.
Obr. 2: Psaní do 20 g zaslané 21.2. 1919 z pošt. úřadu Modor (Modra) do Vídně a vyfrankované známkami 3x 5 h Hradčany a 1x 5 f Ženci (magyar posta). Mimořádná smíšená frankatura.
Obr. 3: Psaní do 20 g odeslané 1.2. 1919 z Valašských klobouků do Vídně a vyplacené 2x 5 h Hradčany a 2x 5 h rak. znak (navíc má každá z rakouských známek jiný barevný odstín a pochází z jiného tisk. archu).
Obr. 4: Psaní do 20 g odeslané 19.2. 1919 z Postřelmova do hranic na Moravě a vyplacené známkami 1x 5 h Hradčany a 3x 5 h rak. znak.
Obr. 5: Psaní do 20 g odeslané 20.1. 1919 z p.ú. Olomouc 3 (vzácné a atypické čs. provizorní pošmistrovské razítko) do Hranic na Moravě bylo vyplacené známkami 1x10 h Hradčany a 1x 10 h rakouský znak.
Nejnovější filatelistická literatura konečně začala různé frankatury přehledněji členit, přičemž v principu logicky hodnotí výše jednoznámkové a vícenásobné. I díky tomu zřejmě zájem o ně v poslední době výrazně stoupá. Hodnoceny jsou úměrně podle cen samotných razítkovaných známek, jednonásobná či vícenásobná frankatura dražších známek pak bývá až na určité výjimky hodnocena více než tatáž frankatura u známek levnějších (viz např. 10 h Hradčany zoubkovaná a nezoubkovaná). Barevné a zejména kombinované frankatury jsou pak hodnoceny obvykle níže a podobně jsou posuzovány i frankatury smíšené (zvláště těch emisí, které společně platily delší dobu). Pro katalogové účely to patrně ani jinak nejde a ve většině případů tato logika odpovídá reálné vzácnosti materiálu. Přesto se pouze slepé spoléhání na katalogové údaje nemusí vyplatit, nebo? existují frankatury, které tyto katalogové konstrukce šmahem potírají. Jsou totiž mimořádné bez ohledu na to, že obsahují jen ty nejobyčejnější známky, které by smyté samotné zřejmě nedosáhly ani těch 50 h či koruny, které jim katalog přisuzuje, a že dokonce nejde ani o hledanou jednoznámkovou či vícenásobnou frankaturu. Pro lepší pochopení si porovnejme dvě vícenásobné a jednu smíšenou frankaturu na psaní do 20 g v I. TO (tedy prakticky nejběžnější druh zásilky, by? ne frankatury). Porto činilo 20 h a obě použité známky jsou samotné celkem běžné: 5 h Hradčany jsou haléřovou záležitostí, a 5 h Znak a 5 f Ženci Magyar posta s čitelným čs. razítkem jsou hodnoceny 5 Kč, resp. 10 Kč. Na celistvostech to však je už zcela jinak. Frankatura 4x 5 h Hradčany je sběrateli oblíbená a v dobré kvalitě hledaná, ale o žádnou vzácnost tu nejde – její cena se na trhu obvykle pohybuje mezi 10 a 50 Kč. To předběžná frankatura 4x 5 f Magyar posta by byla už jiná „třída“. Sám jsem takovou celistvost zatím nezískal, a přestože ji katalog hodnotí až příliš skromně (jen 200 Kč), jde o frankaturu, za níž by se nemusel žádný vystavovatel v exponátu stydět. Ovšem ještě zajímavější než obě tyto vícenásobné frankatury je smíšená frankatura známek stejných hodnot na psaní ze Slovenska (obr. 2). Psaní bylo vyplaceno známkami 3x 5 h emise Hradčany a jednou 5 f známkou Ženci (Magyar posta). Smíšená frankatura těchto dvou známek však nijak nesnižuje vzácnost této celistvosti (jak tomu mnohdy u smíšených frankatur bývá), ale v tomto případě právě naopak! Osobně jsem dokonce přesvědčen, že jde o unikátní či raritní výskyt a že cena takové frankatury by v aukci obě předešlé výrazně převýšila. Poněkud častější, ale přesto mimořádně zajímavé a rozhodně vzácnější než obyčejné vícenásobné frankatury, jsou i podobné smíšené frankatury z území Čech a Moravy. Pro zajímavost předkládám další dvě pětihaléřové kombinace (viz obr. 3 a 4). Také v tomto případě jde nejspíš o nefilatelistické zásilky, čemuž nasvědčují jak adresy odesilatelů i příjemců, tak i celková úprava dopisů. Pochopitelně lze najít i jiné kombinace s jinými známkami či na jiných druzích zásilek, za všechny uvádím frankaturu 10 h Hradčany + 10 h rak. znak rovněž na psaní do 20 g z I. TO (obr. 5). Kombinace čs. souběžných a definitivních známek mohly sice vzniknout jen v období 18.12. 1918 – 28.2. 1919, ale zajímavé smíšené frankatury se známkami stejných nominálů (apod.) se dají najít i z pozdějších let. Jak vidno – všechno jen úplně obyčejné známky, které kdybychom z dopisu zbrkle smyli, nikdo by si jich už ve sbírce víckrát nevšiml, pokud by se smyté do nějaké sbírky měly vůbec nárok dostat! Přesně tak ale zatím (až na výjimky) postupovaly všechny sběratelské generace před námi a také proto dnes existuje tolik známek v balíčkovém zboží a tak málo zajímavých celistvostí! Jsou-li však dochovány na obálce, může jít o celistvosti, které jsou ozdobou i těch nejvýznačnějších hradčanských exponátů, pokud je vůbec obsahují! A že je to v rozporu se zatím obecnou teorií hodnocení celistvostí? No jistě, vždy? výjimky vždycky potvrzují pravidla. A řekněte sami, nejsou právě výjimky na filatelii to nejkrásnější?
Josef Dočkal
Obr. 1: Psaní do 20 g zaslané 2. února 1919 v rámci Prahy bylo vyplaceno čtveřicí známek Hradčany.
Obr. 2: Psaní do 20 g zaslané 21.2. 1919 z pošt. úřadu Modor (Modra) do Vídně a vyfrankované známkami 3x 5 h Hradčany a 1x 5 f Ženci (magyar posta). Mimořádná smíšená frankatura.
Obr. 3: Psaní do 20 g odeslané 1.2. 1919 z Valašských klobouků do Vídně a vyplacené 2x 5 h Hradčany a 2x 5 h rak. znak (navíc má každá z rakouských známek jiný barevný odstín a pochází z jiného tisk. archu).
Obr. 4: Psaní do 20 g odeslané 19.2. 1919 z Postřelmova do hranic na Moravě a vyplacené známkami 1x 5 h Hradčany a 3x 5 h rak. znak.
Obr. 5: Psaní do 20 g odeslané 20.1. 1919 z p.ú. Olomouc 3 (vzácné a atypické čs. provizorní pošmistrovské razítko) do Hranic na Moravě bylo vyplacené známkami 1x10 h Hradčany a 1x 10 h rakouský znak.
Obrázky:
|
|
|
|
|