Jsem na živu

-->

MERKUR 5/2001 - Autor: Juškov

O existenci Technische Nothilfe – nouzové výpomoci pro technické služby – bylo již uveřejněno několik příspěvků v časopisu Filatelie. Naposledy se o ní psalo ve východočeském zpravodaji pro poštovní historii (Informace č. 271/1992), kde je uveden rozhovor s doc. dr. Ludvíkem Muchou CSc. o situaci v roce 1945. Můj příspěvek se týká činnosti TN v roce 1944. Technische Nothilfe byla v hitlerovském Německu zřízena 15. 10. 1938 a pro území Protektorátu Čechy a Morava zavedena výnosem ze dne 25. 11. 1939. Osoby se povolávaly na různé práce na území Německa a později i v Protektorátu. Evidence povolaných byla zajiš?ována německým okresním hejtmanstvím, které dotyčným oznamovalo jejich zařazení do evidence, podřízení místní skupině TN a povinnost hlásit změnu místa pobytu a zejména se na výzvu dostavit k výkonu služby.
Já jsem byl takto po složení maturitních zkoušek na obchodní akademii povolán dne 28. 7. 1944 do kasáren TN v Praze, která se nacházela v budově gymnázia ve Slezské ulici 102. Rozkaz byl odeslán velitelstvím TN při okresním velitelství pořádkové policie Protektorátu Čechy a Morava. Sešlo se zde asi 200 osob; byli jsme oblečeni do zvláštních uniforem s černými kalhotami, modrým kabátem a lodičkou. I když nás původně určili pro nasazení do Berlína k odklízení trosek, po šesti dnech výcviku přišel rozkaz k transportu do Ostravy. Zde bylo ubytování připraveno v dřevěných barácích v Ostravě-Přívoze. U vchodu do tábora byla vpravo kuchyně a jídelna, po levé straně řada dřevěných baráků, a nahoře v čele stál velitelský barák. Velitelem tábora byl Němec Bär. K ruce měl mladíka, který nosil černou uniformu a opasek s pistolí, dalšími pomocníky byli dva četníci. Pracovali jsme v rafinérce v Přívoze, kde se budovaly vodní nádrže a kryty pro zaměstnance vedení.
Denně byly letecké poplachy a přelety spojeneckého letectva do Slezska. 29. srpna 1944 došlo i na Ostravu. V dopoledních hodinách, mezi 11. a 12. hodinou, byly bombardovány okrajové části Vítkovic; hlavní úder směřoval na střed města a dělnickou čtvr? Slezská Ostrava (v prostoru nynějšího fotbalového hřiště). Po ukončení bombardování bylo snahou každého podat zprávu domů. Na poštovních úřadech měli k tomuto účelu tiskopisy ve formátu dopisnice, zvané „Eilnachricht – Spěšná zpráva“. Vyobrazení ukazuje spěšnou zprávu odeslanou po tomto bombardování. Zpráva byla skutečně doručena velmi rychle: odeslána byla 29. 8. 1944 ve 13 hodin z poštovního úřadu Moravská Ostrava 3 a jak ukazuje příchozí razítko, do Chocně dorazila již následující den v 8 hodin ráno. Pro doplnění ještě uvádím, že jsem byl z TN propuštěn 13. 11. 1944 za účelem nástupu u firmy Ing. Mráz, Choceň. Závěrem lze jen konstatovat, že čas neúprosně letí a s ním mizí i svědkové této doby. Bylo iluzí Němců a jejich přisluhovače, tehdejšího ministra školství Moravce, že naše generace bude ochotna napomáhat době, ve které jsou mladí lidé násilně odvlékáni na otrocké práce.

Juškov



Obrázky: