Holubice Jaroslava Bendy (4)

Souhrn přípravných, kontrolních a zkušebních tisků, známky nevydané, úředně vydané i jejich použití a padělky

Vzhledem k velkému čtenářskému ohlasu a ochotě autora, rozhodli jsme se náš seriál o emisi Holubice ještě dále doplnit. V dnešním čísle přinášíme přehled a popis nejčastějších výrobních vad této emise (podrobný popis deskových vad a retuší se bohužel vymyká možnostem tohoto seriálu), příště nás čekají padělky a jiné zajímavosti.

Nekonečné pásy
Pro usnadnění manipulace byly pro velké odběratele vyráběny hodnoty 10 h olivová a 20 h oranžová v takzvané nekonečné pásce (podobně jako pozdější svitkové známky). Jejich výroba tehdy ještě nebyla strojová, ale zhotovovaly se ze standardních známkových archů. Známky hřebenově zoubkované byly ručně vytrhávány ze stokusových archů a slepovány po deseti kusech do dlouhých pásů, které obsahovaly celkem 500 kusů známek (obr. 55). prokazatelné jsou tyto kusy prakticky jen na počátku pásu (označení pásu), resp. v místě vzájemného slepení jednotlivých desetipásek.

Výrobní vady (tisk a perforace)
Do této skupiny řadíme výrobní vady, které unikly pozornosti a dostaly se na přepážku nebo byly z tiskárny vyneseny. Jde vlastně o výrobní zmetky, které však přesto sběratelé pro jejich relativní vzácnost a zajímavost vyhledávají, a které se proto během doby staly nedílnou součástí specializovaných a studijních sbírek. Tiskových vad je známa celá řada, my zde zmíníme alespoň nejčastější a nejvýraznější z nich.
Na většině známek jsou doloženy úplné či částečné strojové, vzácněji i archové obtisky. Úplné strojové obtisky známe u následujících hodnot: 5 h modrá, 5 h fialová, 10 h zelená, 10 h olivová, 15 h hnědá, 20 h II. typ, 25 h oba typy a 30 h (obr. 56). Úplné strojové obtisky nalézáme převážně na známkách s Hz. Na známkách s Řz jsou tyto obtisky vzácné; u protichůdných dvojic jsem je zatím neobjevil. U známek nezoubkovaných najdeme úplné strojové obtisky u hodnot: 5 h modrá, 5 h fialová, 10 h zelená, 15 h hnědá a 20 h II. typ (obr. 57).
U většiny výše jmenovaných hodnot jak hřebenově zoubkovaných, tak nezoubkovaných známe také částečné strojové obtisky (obr. 58). Ty se přitom vesměs vyskytují méně často než úplné strojové obtisky.
Relativně nejméně často lze u emise Holubice najít archové obtisky (obr. 59). Tyto obtisky jsou známé u hřebenového zoubkování a hodnot 5 h modrá, 5 h fialová, 10 h zelená, 10 h olivová, 15 h hnědá, 20 h typ I a II, 25 h typ II. U známek nezoubkovaných a řádkově zoubkovaných se archové obtisky prakticky nevyskytují, by? ojedinělé nálezy nelze vyloučit.
Další oblíbenou vadou tisku je dvojitý tisk (obr. 60). Dvojité tisky jsou známé u hřebenového zoubkování u hodnot 5 h modrá, 10 h zelená, 10 h olivová, 15 h hnědá a 20 h II. typ. U nezoubkovaných známek se dvojité tisky (obr. 61) vyskytují pouze u hodnot: 5 h modrá, 10 h zelená, 10 h olivová, 15 h hnědá a 20 h II. typ a jsou všechny (vyjma hodnoty 15 h) vzácné. U řádkového zoubkování známe dvojité tisky dosud jen u nevydané známky 15 h hnědé (obr. 62). Zde je ale dvojitý tisk běžnější než normální nevydaná známka s jednoduchým tiskem.
Slité tisky, které nalézáme u emise Holubice, jsou na rozdíl od souběžné emise Osvobozená republika poměrně vzácné. Tisk ale bývá slitý obvykle jen v části obrazu, např. v oblasti písmen (viz obr. 63).
Vada tisku nazývaná tisk na lepu, kdy je potištěna také na rubové straně známky (někdy jsou známky potištěny dokonce jen z rubové strany) je u této emise vzácná. Nalézá se pouze u hřebenového zoubkování na hodnotách: 5 h modrá, 5 h fialová, 10 h zelená, 15 h hnědá, 20 h I. a II. typ (obr. 64) a u řádkového zoubkování pak na 20 h II. typ. U nezoubkovaných známek známe tisk na lepu pouze u hodnoty 20 h II. typ.
Mezi nejčastější vady zoubkování řadíme u hřebenového zoubkování prodloužený (obr. 65 vlevo) nebo zkrácený úder hřebenu (obr. 65 vpravo). Tyto odchylky jsou sice zajímavé, ale poměrně běžné, a není proto vhodné jim přikládat přehnaný význam. Jednotlivé známky jsou vyšší nebo nižší proti standardním rozměrům známek, kde je ve svislé řadě 18 perforačních otvorů. Známky s těmito vadami se vyskytují u všech vydaných hodnot.
Mnohem zajímavější a dekorativnější je výrazně posunuté zoubkování do obrazu známky (obr. 66). Může být jak ve vodorovném, tak ve svislém směru, resp. i v obou směrech. Posunuté zoubkování nalézáme u všech vydaných hodnot. Hledané jsou zejména celistvosti s posunem zoubkování (obr. 67 - dole).
Při hřebenovém zoubkování dochází občas k dvojitému úderu perforačního hřebenu. Toto dvojité hřebenové zoubkování bývá způsobeno špatným nastavením perforačního stroje (obr. 68) a je sběratelsky oblíbené.
Méně častou vadou zoubkování je vícenásobný úder perforačního stroje v obrazu jedné známky. Na ukázku zde reprodukujeme desetinásobný(!) úder hřebenu (obr. 69).
Předcházející vady nacházíme převážně v první řadě tiskového archu. Další vadou perforačního stroje jsou dvojnásobné a vícenásobné údery perforačního stroje v poslední řadě tiskového archu (obr. 70). Tyto vady se vyskytují u všech hodnot opatřených hřebenovou perforací.
Hledanou vadou zoubkování je vylomená perforační jehla. Jde o známky, u nichž v zoubkování chybí perforační otvor (obr. 71). Nejlépe je tato vada vidět ve dvojicích nebo ve větších celcích. U řádkového zoubkování je tato vada vzácnější. Vada se vyskytuje u všech hodnot.
U hodnot 5 h modrá a 10 h olivová je v pozdějším období doloženo použití jiného perforačního rámce (resp. perforačního stroje?), který oproti standardnímu nemá přesahující perforační otvory do okraje archu. Nejde zde tedy o peforační vadu (vylomenou perforační jehlu), ale o perforační odchylku. Rozdíl obou perforací je patrný z obrázku (obr. 72).
Zajímavé jsou rozmanité perforační odchylky vzniklé v důsledku přeložek, záložek apod., tj. přehnutím či přeložením papíru při tisku známek, kdy na části známky vidíme nedotisk obrazu. následným zoubkováním takto přeloženého archu známek dochází k neobvyklým perforačním odchylkám (obr. 73). U nezoubkovaných známek jsou přeložky (obr. 74) vzácné. Nacházíme je hlavně u nižších hodnot.
U emise Holubice se celkem překvapivě málo vyskytují zvrásnění papíru a ještě vzácněji pak výraznější složky (obr. 75), které jsou naopak u jiných emisí tištěných v tomto období celkem běžné. Složky jsou známy u všech vydaných hodnot. Vzázné jsou rovněž všechny celistvosti, na nichž jsou tyto vady (složky či přeložky) doloženy (obr. 76 - dole).
Při rozřezání papíru na tiskové listy dochází nepozorností obsluhy k tomu, že se mezi dobré archy papíru dostane i arch, kde je nastavený papír (obr. 77). Pro názornost přinášíme obrázek rubové strany takové známky. Toto se ale nestává běžně, a proto jsou tisky na takto nastaveném papíru hledané; vyskytnout se však mohou u všech hodnot i zoubkování. Zatím se mi ale tuto vadu nepodařilo dokumentovat na všech hodnotách emise Holubice. Na celistvostech se nastavený papír vyskytuje velmi vzácně (obr. 78).
Papír známek je vzhledem k dlouhému období tisku emise Holubice velmi různorodý. Vedle papíru bílého (obr. 79a) a šedobílého, které jsou nejběžnější a nalézáme je u všech hodnot, byl u hodnoty 30 h použit vzácněji i papír žlutohnědý (obr. 79b). U hodnot 5 h modrá a fialová, 10 h zelená a 25 h je doložen hnědožlutý prosvítající papír. Tenký průsvitný papír (obr. 79c) je znám u hodnot 5 h modrá, 10 h zelená, 10 h olivová, 25 h a 30 h. U hodnoty 5 h modrá z pozdějšího tisku nacházíme takzvaný pergamenový (mastný) papír (obr. 79d). Podle tlouš?ky papíru rozlišujeme papír normální, tenký, tlustý a kartonový. Cena papírů by se neměla příliš lišit od běžné ceny známek. Výraznější cenové rozlišení si podle mých zkušeností zaslouží pouze papír pergamenový a kartonový.

Deskové vady a retuše
Sběratelé specialisté soustřeďují pozornost i na deskové vady a retuše. Od prvních přehledů, seřazených uceleně v Monografii (II. díl), bylo díky sběratelům v knihtiskové sekci rozšířeno a opraveno původní dílo v mnoha příručkách. Podrobnější zpracování tohoto tématu je ale nad možnosti této studie. Přesto bych si dovolil upozornit na několik mimořádně vzácných retuší u této emise.
Jde zejména o retuš na 45. ZP, která je známa u obou hodnot 5 h (modrá i fialová). Tato „retuš psaníčka“ byla u nezoubkovaných známek (obr. 80) zatím nalezena jen v několika exemplářích. Za zmínku stojí i „retuš čar pod dopisem“ na 100. ZP u hodnoty 5 h fialové (obr. 81) v ležmém hřebenovém zoubkování. Také retuš nazývaná „oválná peče?“ na 20. ZP u hodnoty 25 h zelené (obr. 82) patří mezi vzácné. Zejména celistvosti s těmito retušemi (jako např. obr. 83) se na trhu vyskytují jen ojediněle.

Jiří Stupka
(pokračování)

Popisky k obrázkům:
Obr. 55: Ukázka počátku nekonečného pásu známek 10 h Holubice s označením počtu kusů v pásu (na lepu známek).
Obr. 56: Úplné strojové obtisky
Obr. 58: Částečné strojové obtisky na lepu.
Obr. 67: Pohlednice odeslaná 5.X. 1922 z Prahy a vyplacená dvoupáskou známek 25 h se svisle posunutým zoubkováním.
Obr. 68: Dvojité Hz (v 1. řadě)
Obr. 69: Desetinásobné hřebenové zoubkování.
Obr. 70: Dvojnásobné a vícenásobné údery perforačního hřebenu ve spodní řadě archu.
Obr. 71: Vynechaný perfor. otvor (zlomená jehla).
Obr. 72: Běžné hřebenové zoubkování s jedním otvorem vpravo i vlevo na začátku a konci vodorovného úderu hřebenu (nahoře) a pozdější Hz bez tohoto přesahujícího PO (dole).
Obr. 73 nahoře a vpravo: Přeložky papíru a perforační odchylky vzniklé v důsledku přeložek.
Obr. 74: Přeložky papíru u nezoubkovaných známek emise Holubice.
Obr. 75: Ukázky známek se složkami papíru.
Obr. 76: Výrazná složka na známce 10 h zelené použité na pohlednici odeslané 24.XI. 1920 z Prahy do Vídně.
Obr. 77: Šestiblok známek 10 h zelená na nastavovaném papíru (pohled na přední a na zadní stranu).
Obr. 78: Tiskopis vyplacený známkou 10 h zelená na nastavovaném papíru. Tiskopis byl odeslán 29.IX. 1920 z Brna do Jedlí (pošta Šilperk). Pro názornost je část známky v místě nastavení smyta a přiložena vedle.
Obr. 79a: Papír bílý.
Obr. 79b: Papír žlutohnědý.
Obr. 79c: Papír průsvitný.
Obr. 79d: Papír pergamenový.
Obr. 83: Psaní vyplacené čtyřblokem známek 25 h Holubice s retuší „Oválná peče?“ odeslané 8.X. 1923 z Prahy do Hradce Králové.