Téma roku - 100 LET KRÁLOVNY–MATKY
MERKUR 3/2000 - Autor: Vladimír Ustohal
Její Veličenstvo britská královna Alžběta, královna–matka, se narodila právě před sto lety dne 4. srpna 1900 jako dcera lorda Glamise, pozdějšího 14. hraběte ze Strathmoru a Kinghornu. Celé její jméno bylo Elizabeth Angela Marguerite Bowes–Lyon. Dětství prožila v domě rodičů v Hertfordshiru severně od Londýna. Byla vychovávána a vzdělávána doma, a to všestranně a nepochybně velmi dobře, jak o tom svědčí například často publikovaný údaj, že už v deseti letech uměla francouzsky. Sídlem rodiny, po předcích ze skotského královského rodu, byl zámek Glamis. Bylo to místo, kde rodina přijímala četné návštěvy přátel často ze vznešených sfér, včetně návštěv nejurozenějších – britského krále Jiřího V. a královny Mary. Alžběta se proto už od dětství znala a přátelila s dětmi královského páru, mezi kterými byl druhorozený syn princ Albert, její budoucí manžel. Bylo jí bezmála 23 let, když v dubnu 1923 stála po jeho boku při svatebním obřadu ve Westminsterském opatství. Z manželského svazku Alžběty a Alberta se pak narodily dvě dcery. První byla princezna Alžběta (současná britská královna Alžběta II.), narozená 21. dubna 1926 v Londýně, druhou princezna Margareta, narozená 21. srpna 1930 na zámku Glamis.
Po smrti krále Jiřího V., Alžbětina tchána, se následníkem trůnu stal jeho prvorozený syn Edward VIII. Ten však v krátké době dal přednost sňatku s rozvedenou Američankou a 11. prosince 1936 abdikoval (viz Merkur Revue 4/1997, s. 16–17). Na trůn nastoupil jeho bratr princ Albert, do té doby vévoda z Yorku. Dne 12. května 1937 byl korunován jako britský král Jiří VI. a jeho žena Alžběta se stala britskou královnou (obr. 1). Dne 10. května, dva dny před korunovací, byly ve Velké Británii vydány první dvě hodnoty ze série známek s portrétem nového panovníka, a to 1/2 d v barvě zelené a 1 d v červené. Portrét navrhl E. Dulac, rám E. Grill a známky vytiskla tiskárna Harrison & Sons. 13. května, v den po korunovaci. byla k této události vydána pamětní 1 1/2 d známka s portrétem manželského páru (obr. 2), kterou navrhl opět E. Dulac a vytiskla stejná tiskárna. Během první poloviny května se pak v jednotlivých územích britské říše objevovala pamětní vydání v jiné úpravě, zobrazující královský manželský pár. Měla nejen rozdílné výplatní hodnoty, ale i barvy. Na obr. 3 je ukázka tohoto vydání pro Nový Zéland. V Jižní Rhodesii, Austrálii a Kanadě byly při této příležitosti vydány ve zcela odlišné úpravě známky s manželským párem, případně krále i královny zvláš? (obr. 4). Samostatné portréty krále Jiřího VI. a královny Alžběty pak byly použity v roce 1938 také pro známky Newfoundlandu (obr. 5), po druhé světové válce v roce 1948 v Jižní Rhodesii a počátkem 50. let opět na známkách Austrálie. Známky s portréty krále a královny, případně také s oběma dcerami, byly vydávány v některých zemích i při různých příležitostech, jako bylo například tzv. Mírové vydání v r. 1946 na Novém Zélandu, a zejména při příležitosti královských návštěv – v květnu 1939 v Kanadě (obr. 6), v červnu 1939 na Newfoundlandu, v únoru 1947 v Basutsku a Jižní Africe, v dubnu a květnu téhož roku v Jižní Rhodesii.
Královský manželský pár byl velmi oblíben a ctěn. K jejich vážnosti, přirozené úctě a srdečnému vztahu občanů britského impéria ke svým panovníkům přispěla nemalou měrou skutečnost, že v letech druhé světové války, kdy byla Velká Británie vystavena těžkým náletům nacistické luftwaffe, král, královna i obě dcery zůstali po celou dobu ve vlasti, vystaveni stejnému nebezpečí jako jejich poddaní, i když měli možnost být evakuováni do bezpečí v Severní Americe. Dvěma bombami byl dne 12. září 1940 těžce poškozen i Bucking-hamský palác, královské sídlo. Četné fotografie a filmové záběry, retrospektívně při různých příležitostech promítané i u nás, připomínají návštěvy královského manželského páru v pobořených londýnských ulicích, v těžce poškozených budovách, v nemocnicích, továrnách a u vojenských útvarů, kde sloužili i naši letci či příslušníci pozemního vojska.
Po druhé světové válce Velká Británie vydala 26. dubna 1948 dvě pamětní známky ke stříbrné svatbě manželského páru. Známka s hodnotou 2 1/2 d ve formátu ležatého obdélníka byla vytištěna v ultramarinové barvě (obr. 7), s hodnotou 1 Ł ve formátu většího obdélníka na výšku měla barvu modrou. Portréty páru byly na obou hodnotách stejné. Za předlohu posloužila fotografie pořízená Dorothy Wildingovou. Návrhy připravili G. T. Knipe a J. Hassal. V poněkud pozměněné úpravě a v jiných výplatních hodnotách se stejný dvojportrét objevil také na příležitostných vydáních ke stříbrné svatbě i v některých zemích britské šíře, a to ve vydáních z posledních měsíců roku 1948, jinde však až dokonce z ledna 1949. Na rozdíl od těchto známek obrazově jednotné úpravy Jižní Afrika vydala 26. dubna 1948 ke stříbrnému jubileu známky se zcela jiným grafickým řešením.
Pro poštovní známky Austrálie byly portréty krále Jiřího VI. a královny Alžběty použity ještě v letech 1950 a 1951. Královský manželský pár se na veřejnosti objevil naposled na podzim v roce 1951. Nedlouho poté, dne 6. února 1952, král Jiří VI. zemřel na rakovinu plic. Poštovní správa Austrálie však tradičně zůstala králi Jiřímu VI. věrná i po jeho smrti a jeho portrét použila pro novou známku ještě v roce 1957.
Alžběta, královna–vdova, se záhy po manželově smrti přestěhovala z Buckinghamského paláce do Clarence House. V dalším roce koupila zámek Mey daleko na severovýchodě Skotska, kde pak každoročně pobývala na sklonku léta. Měla ráda venkov, sport, rybaření, a především dostihy, které dodnes zůstaly její velkou vášní. V úctyhodném věku, stále však svěží, vždy usměvavá, vlídná a milá, prožívá v rodinném kruhu zbývající roky předlouhého života jako královna–matka, babička a prababička. Pokud jí zdraví dovolí, zúčastňuje se i oficiálních ceremonií jako velice ctěná osobnost. Její prvorozená dcera Alžběta, 2. června 1953 korunovaná jako královna Spojeného království Velké Británie a Severního Irska, je neméně váženou osobností.
Ve Spojeném království a v zemích Britského společenství je při příležitosti stoletých narozenin Jejího Veličenstva královny Alžběty, královny–matky, v tomto roce vydáváno velké množství poštovních známek s jejím portrétem a s nimi předlouhá řada dalších cenin, suvenýrů, uměleckého skla a porcelánu, plaket, mincí a mnohých dalších velmi rozmanitých a zajímavých předmětů zobrazujících její tvář (obr. 8). I po letech budou připomínat mimořádné životní jubileum bývalé spolupanovnice obrovitého britského impéria, které se ještě v první polovině jejího života prostíralo po celé zeměkouli.
Vladimír Ustohal
Po smrti krále Jiřího V., Alžbětina tchána, se následníkem trůnu stal jeho prvorozený syn Edward VIII. Ten však v krátké době dal přednost sňatku s rozvedenou Američankou a 11. prosince 1936 abdikoval (viz Merkur Revue 4/1997, s. 16–17). Na trůn nastoupil jeho bratr princ Albert, do té doby vévoda z Yorku. Dne 12. května 1937 byl korunován jako britský král Jiří VI. a jeho žena Alžběta se stala britskou královnou (obr. 1). Dne 10. května, dva dny před korunovací, byly ve Velké Británii vydány první dvě hodnoty ze série známek s portrétem nového panovníka, a to 1/2 d v barvě zelené a 1 d v červené. Portrét navrhl E. Dulac, rám E. Grill a známky vytiskla tiskárna Harrison & Sons. 13. května, v den po korunovaci. byla k této události vydána pamětní 1 1/2 d známka s portrétem manželského páru (obr. 2), kterou navrhl opět E. Dulac a vytiskla stejná tiskárna. Během první poloviny května se pak v jednotlivých územích britské říše objevovala pamětní vydání v jiné úpravě, zobrazující královský manželský pár. Měla nejen rozdílné výplatní hodnoty, ale i barvy. Na obr. 3 je ukázka tohoto vydání pro Nový Zéland. V Jižní Rhodesii, Austrálii a Kanadě byly při této příležitosti vydány ve zcela odlišné úpravě známky s manželským párem, případně krále i královny zvláš? (obr. 4). Samostatné portréty krále Jiřího VI. a královny Alžběty pak byly použity v roce 1938 také pro známky Newfoundlandu (obr. 5), po druhé světové válce v roce 1948 v Jižní Rhodesii a počátkem 50. let opět na známkách Austrálie. Známky s portréty krále a královny, případně také s oběma dcerami, byly vydávány v některých zemích i při různých příležitostech, jako bylo například tzv. Mírové vydání v r. 1946 na Novém Zélandu, a zejména při příležitosti královských návštěv – v květnu 1939 v Kanadě (obr. 6), v červnu 1939 na Newfoundlandu, v únoru 1947 v Basutsku a Jižní Africe, v dubnu a květnu téhož roku v Jižní Rhodesii.
Královský manželský pár byl velmi oblíben a ctěn. K jejich vážnosti, přirozené úctě a srdečnému vztahu občanů britského impéria ke svým panovníkům přispěla nemalou měrou skutečnost, že v letech druhé světové války, kdy byla Velká Británie vystavena těžkým náletům nacistické luftwaffe, král, královna i obě dcery zůstali po celou dobu ve vlasti, vystaveni stejnému nebezpečí jako jejich poddaní, i když měli možnost být evakuováni do bezpečí v Severní Americe. Dvěma bombami byl dne 12. září 1940 těžce poškozen i Bucking-hamský palác, královské sídlo. Četné fotografie a filmové záběry, retrospektívně při různých příležitostech promítané i u nás, připomínají návštěvy královského manželského páru v pobořených londýnských ulicích, v těžce poškozených budovách, v nemocnicích, továrnách a u vojenských útvarů, kde sloužili i naši letci či příslušníci pozemního vojska.
Po druhé světové válce Velká Británie vydala 26. dubna 1948 dvě pamětní známky ke stříbrné svatbě manželského páru. Známka s hodnotou 2 1/2 d ve formátu ležatého obdélníka byla vytištěna v ultramarinové barvě (obr. 7), s hodnotou 1 Ł ve formátu většího obdélníka na výšku měla barvu modrou. Portréty páru byly na obou hodnotách stejné. Za předlohu posloužila fotografie pořízená Dorothy Wildingovou. Návrhy připravili G. T. Knipe a J. Hassal. V poněkud pozměněné úpravě a v jiných výplatních hodnotách se stejný dvojportrét objevil také na příležitostných vydáních ke stříbrné svatbě i v některých zemích britské šíře, a to ve vydáních z posledních měsíců roku 1948, jinde však až dokonce z ledna 1949. Na rozdíl od těchto známek obrazově jednotné úpravy Jižní Afrika vydala 26. dubna 1948 ke stříbrnému jubileu známky se zcela jiným grafickým řešením.
Pro poštovní známky Austrálie byly portréty krále Jiřího VI. a královny Alžběty použity ještě v letech 1950 a 1951. Královský manželský pár se na veřejnosti objevil naposled na podzim v roce 1951. Nedlouho poté, dne 6. února 1952, král Jiří VI. zemřel na rakovinu plic. Poštovní správa Austrálie však tradičně zůstala králi Jiřímu VI. věrná i po jeho smrti a jeho portrét použila pro novou známku ještě v roce 1957.
Alžběta, královna–vdova, se záhy po manželově smrti přestěhovala z Buckinghamského paláce do Clarence House. V dalším roce koupila zámek Mey daleko na severovýchodě Skotska, kde pak každoročně pobývala na sklonku léta. Měla ráda venkov, sport, rybaření, a především dostihy, které dodnes zůstaly její velkou vášní. V úctyhodném věku, stále však svěží, vždy usměvavá, vlídná a milá, prožívá v rodinném kruhu zbývající roky předlouhého života jako královna–matka, babička a prababička. Pokud jí zdraví dovolí, zúčastňuje se i oficiálních ceremonií jako velice ctěná osobnost. Její prvorozená dcera Alžběta, 2. června 1953 korunovaná jako královna Spojeného království Velké Británie a Severního Irska, je neméně váženou osobností.
Ve Spojeném království a v zemích Britského společenství je při příležitosti stoletých narozenin Jejího Veličenstva královny Alžběty, královny–matky, v tomto roce vydáváno velké množství poštovních známek s jejím portrétem a s nimi předlouhá řada dalších cenin, suvenýrů, uměleckého skla a porcelánu, plaket, mincí a mnohých dalších velmi rozmanitých a zajímavých předmětů zobrazujících její tvář (obr. 8). I po letech budou připomínat mimořádné životní jubileum bývalé spolupanovnice obrovitého britského impéria, které se ještě v první polovině jejího života prostíralo po celé zeměkouli.
Vladimír Ustohal
Obrázky:
|
|
|
|
|
|
|
|