Barevné mince – nové cesty v numismatice nebo jen komerce?

Na barevné pojetí cenin jsme byli zvyklí zatím jen u poštovních známek, fiskálních kolků či papírových peněz. Kovové směnné prostředky, tedy mince, jsme dosud pojímali jen jako čistě plastickou záležitost. V několikatisíciletém vývoji mincovnictví se ověřovaly různé výtvarné přístupy ke ztvárnění líce a rubu mincovního střížku a dnešní moderní umělec je v podstatě stavěn před stejné výtvarné úkoly jak starověký řezač želez – jde o to, jak co nejlépe pojednat zadaný motiv na ploše jen několika centimetrů čtverečních. Víme z vlastní zkušenosti, že neexistuje na výtvarnou plastickou stránku mincí stejný názor – jsou mince, které se nám budou líbit a budou vždy mince, kde práci umělce – ať dávného či současného – neoceníme. Ale to jsou většinou subjektivní pohledy.
Pokud se týká barvy mincí, tak jsme (historicky vzato) zatím vystačili se třemi barvami danými samozřejmě použitými kovy. Jde o barvu hnědou (to byly mince měděné či bronzové), barvu stříbrnou (zprvu danou jen skutečným stříbrem, dnes mnohdy nahrazovaným různými slitinami stříbrné barvy) a konečně barvu zlatou (historicky také danou pravým zlatem, i když dnes dovedeme mince zlaté barvy vyrobit i ze slitin běžných kovů, které zlato nikdy neviděly). Víme, že v moderní mincovní produkci se objevují i kombinace různě barevných slitin, kdy hovoříme o mincích bimetalových. Nejbližší je nám asi naše česká oběžná padesátikoruna, kde okraj mince je tmavohnědý a střed zlatavý. Ale ani bimetalové mince, které před několika desítkami let vzbudily oprávněnou pozornost numismatiků, dnes výrobcům současných mincí nestačí.
Do výroby mincí se dostala vedle reliéfní plastiky i barva v celé své škále jako rovnocenný výtvarný prvek. Ještě před pár lety jsem při listování numismatickými časopisy a sledování novinek měnových zemí objevil barevnou minci v celé světové mincovní produkci jen zcela ojediněle. Vloni však již byla emitována celá desítka barevných mincí. Jestli před několika lety šlo o okrajovou záležitost některých ministátů, které spoléhají na přínos do státní pokladny z produkce obrázkového filatelistického materiálu a námětově atraktivních pamětních mincí, dnes mezi emitenty barevných mincí nacházíme i mincovny tak vážených zemí, jako jsou např. Kanada, Austrálie, Japonsko a další.
Které náměty budou v barvě převažovat se dá zatím jen těžko určit, ale zdá se, že to bude především živá příroda. V loňské produkci se např. objevili barevní tropičtí ptáci na mincích Cookových ostrovů. Ptačí motiv je také na pamětním stříbrném 1000 jenu Japonska k navrácení Anamských ostrovů. Zambie umístila na své pamětní mince barevné fotografie slonů, Kongo zase chráněnou mořskou faunu (delfín, mořská želva). Najdou se samozřejmě i další náměty z mytologie, historických jubileí či sportovních událostí.
Předlohou barevných částí mince mohou být, jak jsem se zmínil, barevné fotografie, či dokonce barevný hologram. Ten najdeme na kanadském stříbrném 20ti dolaru ze série Přírodní zázraky Kanady s pohledem na Niagarské vodopády. Převažuje ovšem kresebná předloha, kterou najdeme např. na zmíněných ptačích motivech. Mincovní plocha tedy není celá barevná, ale kresba má okolí v barvě kovu mince a je také kombinována s plastikou, kde některé prvky, jako je název země, mincovní hodnota nebo i některý další prvek, je prokomponován s reliéfní plastikou. Zdařilým typem takové barevné mince je mince Ghany, která se připojila k řadě mincí vydaných k 50. výročí panování britské královny Alžběty II. Zde jako portrétní základ byla použita barevná miniatura Alžbětina z r. 1952 (rok nástupu na trůn) v podání vynikající anglické miniaturistky P. Gylesové. V pozadí je reliéfně zobrazen Buckinghamský palác.
Barva může být také použita velmi minimalisticky. Důkazem je např. série mincí na paměť vévody Wellingtona vydaná vloni pro tzv. Channel Islands (Guersney, Jersey), kde jde o celkově plastickou záležitost a na každé ze tří mincí této série je použita barva např. jen na uniformě vojáků či na rodovém znaku, a to skutečně naprosto střídmě.
Opakem zase mohou být mince ČLR s tématikou čínských pohádek, které jsou zcela barevně pojaté v klasickém čínském kresebném stylu bez jakýchkoliv plastických prvků. Jde o dvě 10ti juanové stříbrné kruhové mince, jednu obdélníkovou stříbrnou minci 50 juanů a jednu zlatou 200 juanovou kruhovou minci, které vyrobila mincovna v Šanghaji.
Tyto příklady barevných mincí jsem zde uvedl jako ukázky toho, jaká různá barevná zobrazení jsou moderní mincovny schopny aplikovat na kovová platidla. Jistě si můžeme představit barevné mince jen jako pamětní a příležitostné mince, které se nezúčastní peněžního oběhu, protože barevná aplikace na mincovní plochu by brzy doznala úhony a efekt, kterým měla mince zaujmout sběratele by byl pryč.
Vrátím-li se k otázce v nadpisu článku, asi nemůžeme jednoznačně odsoudit nové experimenty v mincovní výrobě. Doba jistě prověří, zda šlo jen o módní výstřelek, který má mít především kasovní efekt, protože témata jsou zřejmě zaměřena na námětové sběratele mincí.
Na druhé straně barevné mince ale také mohou oživit zájem o numismatiku, neboť se mnohý začínající sběratel může od sbírání těchto atraktivních mincí dopracovat i k pochopení historického významu mincovnictví a pojmout numismatiku ne jen jako sběr exkluzivit, ale i jako historickou vědu.

JLH