Osvobozená republika

-->

MERKUR 2/2002 - Autor: Jiřího Stupky

Pokračování článku Jiřího Stupky
z č. 1/2002 – str. 10–12

Vady tisku
Jsou to vady, které unikly pozornosti tiskárny nebo byly z tiskárny vyneseny.

Obtisky
Úplné strojové obtisky (obr. 97) jsou známy na všech hodnotách mimo hodnoty 150 hal. Úplné obtisky na známkách nezoubkovaných (obr. 98) známe také na všech hodnotách mimo hodnotu 150 hal. Částečné strojové obtisky (obr. 99) jsou vzácnější a známe je na stejných hodnotách jako úplné strojové obtisky. Archové obtisky (obr. 100) jsou známé u hodnot 25, 30, 50 červená, 60, 100 a 185 hal.

Dvojitý tisk
Dvojitý tisk se objevuje také na všech známkách vydaných s HZ 14 a na známkách nezoubkovaných mimo hodnoty 50 zelená, 150 a 185 hal (obr. 101). Z nevydaných na známce 25 hal ŘZ 13 3/4 (obr. 102).

Slitý tisk
Známky se slitým tiskem nalézáme u hodnot 25, 30, 40, 50 obě barvy a 100 hal (obr. 103). Tisk na první pohled připomíná olejovitou skvrnu.

Tisk na lepu
Tisk na lepu se vyskytuje poměrně zřídka u hodnot 20, 30, 40, 100, 185 a 250 hal (obr. 104). Vady zoubkování
Vyskytují se větší i menší perforační nedokonalosti. K menším se řadí zkrácené (obr. 105) i prodloužené (obr. 106) hřebenové zoubkování, vynechaný jeden (obr. 107) nebo dva perforační otvory (zlomená jehla). Tyto nedokonalosti se vyskytují u známek všech hodnot.

Z větších vad zoubkování je zajímavá vynechaná perforace ve spodní nebo horní části archu (obr. 108). Často se nachází dvojitá nebo vícenásobná perforace (obr. 109). Zajímavá je perforace různě posunutá do obrazu známky (obr. 110). Přeložky
Jsou známy přeložky tiskové a perforační, kdy se arch skrčil, shrnul nebo přeložil a vznikly tak různé zajímavosti (obr. 111).

Složky
Je to vada tisku, kdy bylo tištěno na přeložený nebo zvrásněný papír. Složky se poměrně často objevují u upotřebených známek. To znamená, že se k poštovním přepážkám dostaly archy s touto vadou, které se vlastně objevily až po odlepení známky z celistvosti narovnáním papíru (obr. 112).

Vynechané zoubkování
U známek s řádkovým zoubkováním 13 3/4 (40, 50 a 60 hal pro známkové sešitky) se nacházejí ojediněle vynechaná zoubkování ve vodorovném nebo svislém směru. Vynechané zoubkování se nachází také u archového vydání hodnoty 100 hal (obr. 113).

Nastavený papír
Nastavený papír se vyskytuje vzácně. Pro ilustraci je uvedena i zadní strana (obr. 114).

Padělky ke škodě pošty
Poměrně jednoduchá knihtisková technika tisku známek umožnila padělatelům již brzy po vydání známek dát do oběhu některé hodnoty (50 zelená, 60, 100, 185 a 250 hal).
Nejznámější je padělek hodnoty 100 hal nazývaný „košický“ (obr. 116). Tento padělek z roku 1922 se podařilo zachytit již před jeho uvedením do oběhu. Správa pošt o padělku uvědomila poštovní úřady zvláštním oběžníkem, na kterém byla vždy jedna nebo dvě padělané známky vylepeny (obr. 115). Dále je v oběžníku poměrně obsáhlý popis rozdílů proti pravé známce. Padělek je tištěn knihtiskem s řádkovým zoubkováním 11 1/2 na silnějším papíru s lepem. Barva padělku je světle hnědá. Proti originálu vykazuje celou řadu odchylek. Nejmarkantnější je jiný nápis, provedení rukou, hlavy, číslic 100 a další. Padělek se nedostal do oběhu, proto neexistují upotřebené kusy. Přesto si někdo z poštmistrů nebo zaměstnanců vzal padělanou známku z oběžníku, nalepil ji na obálku a dal orazit na poštovním úřadě ve Starém Městě u Uherského Hradiště razítkem s datem 15. XII. 1922. Vyrobil tak maché padělku ke škodě pošty (obr. 117).

V oblasti Košic a Lučence se v roce 1922 vyskytly také další padělky, které jsou si podobné. V čísle 3 časopisu Donaupost ze dne 5. 3. 1922 oznamuje redaktor Dezsö, že policie v Košicích zajistila skupinu dvaceti rozšiřovatelů padělků. Jakási dáma padělky rozprodávala po trafikách. Například hodnotu 250 hal prodávala za 2,25 Kč a hodnotu 60 hal za 40 haléřů. Tímto se stala nápadnou. Policie zjistila, že padělatelé dali do oběhu z opatrnosti minimální množství. Teprve podle potřeby měla následovat větší část. K tomu již ale nedošlo.
Jako první byly dány do oběhu už v lednu roku 1922 hodnoty 60 a 250 hal. V říjnu roku 1922 dva padělky hodnoty 60 hal. Začátkem prosince roku 1922 padělek hodnoty 100 hal. Koncem prosince padělek hodnoty 185 hal. Padělek hodnoty 60 hal není na obrázku, proto mohu pouze citovat z dobového tisku: Padělek je tištěn kamenotiskem v arších po 80 kusech velice primitivně. Barva je břidlicově modrá, od světlé až po tmavou. Lep nanášen ručně a na lepu známek jsou často archové obtisky. Zoubkování řádkové 12 1/2, často jde až do obrazu, někdy téměř do poloviny obrazu.
Rozdíly v kresbě: • nad písmenem Č není háček a nad písmenem Á není čárka ve slově Československá
• levá dlaň alegorie má čtyři zřetelné puntíky
• řetěz na levé ruce má pouze tři články
• řetěz na pravé ruce má dva články
• monogram pod obrazem je VHV místo VHB
Padělků bylo zhotoveno 400 listů, tedy 32 000 kusů. Z toho přišlo do oběhu 17 200 kusů, policie zabavila 14 000 kusů a padělatel zničil 800 kusů.

Padělek hodnoty 250 hal (obr. 118) je znám pouze z několika málo exemplářů a to jak čistých, tak razítkovaných. Velikost obrazu je 18,4x22,2 mm. Papír dřevitý a poměrně nekvalitní. Tisk je proveden kamenotiskem. Upotřebené padělky nesou datum konce ledna a února 1922. Padělků bylo vytištěno 1000 archů, to znamená 80 000 známek. Do oběhu se dostalo 48 000 kusů padělků a zabaveno bylo 32 000 kusů padělků. Ze zabavených známek byl jeden tiskový list přiložen s předchozí hodnotou 60 hal. Na trhu se tyto padělky prakticky neobjevují a jsou ozdobou specializovaných sbírek. Také říjnové padělky 60 hal nejsou známé z obrázků, proto tedy pouze popis: Druhý padělek 60 hal je tištěn kamenotiskem. Rozměry obrazové části jsou 17,1x20,0 mm. Papír je horší, namodralý.
Rozdíly v kresbě:
• kresba obrazce je hrubá
• prsty rukou splývají
• stínování vlasů a prstů je jiné
• čárkování sukně je nepravidelné
• nuly u 60 jsou hrubé a křivé, pravá nula zasahuje do rámu.
Třetí padělek 60 hal je co do velikosti totožný s druhým padělkem a vznikl dodatečnými úpravami na kamenu. Rozdíly v kresbě:
• nedokonalé provedení nadpisu Pošta Československá
• v obličeji téměř úplně chybí nos
• místo očí nesouměrné tečky
• číslice 60 nepravidelné a odchylné od druhého padělku.
O padělku hodnoty 100 hal (obr. 116) se v dobovém tisku píše:
3. prosince 1922 byl v Lučenci na Slovensku zatčen šofér Julius Sczegeczky, příslušný do Miskolce, který se snažil prodávati padělané 100 hal známky. Celkem byly zatčeny čtyři osoby, které byly později odsouzeny až na čtyři měsíce tuhého vězení. Sám Sczegeczky byl odsouzen k šesti měsícům tuhého žaláře. Padělky byly vyrobeny v Maďarsku a prodávány hlavně v Košicích. Ministerstvo pošt a telegrafů má v majetku 21 661 kusů padělků této známky kromě 700 kusů, které rozeslalo poštovním úřadům, aby usnadnilo pátrání po rozšiřovatelích padělků. Padělky byly zhotoveny v listech o 100 kusech známek.
Také padělek 185 hal není znám z obrázku, a proto pouze popis:
Koncem roku 1922 byl zjištěn další padělek, a to známky 185 hal. Tento padělek, ačkoliv vykazuje celou řadu chyb a odchylek, byl uznán za podařený a schopný oklamati toho, kdo nemá možnosti s pravou známkou porovnat. Padělek je tištěn knihtiskem. Barva tisku hnědooranžová, papír je našedlý, dřevitý. Zoubkování řádkové 11 1/2. Padělek nepůsobí ostře.
Rozdíly v kresbě:
• stínování sukně má řadu odchylek
• jiná písmena nápisu Pošta Československá
• stínování hory Říp odlišné
• v číslicích jiné jedničky a pětky.

Padělky ke škodě pošty v Čechách jsou známy celkem tři. Je to hodnota 50 hal zelená a dva padělky hodnoty 60 hal. Padělek hodnoty 50 hal se nazývá „vejprtský“ (obr. 119) podle výskytu s razítky poštovních úřadů Vejprty a Most. Je tištěn knihtiskem, papír je našedlý a silnější. Barva je zelená, totožná s barvou vydaných známek. Řádkové zoubkování je nečisté a přibližně rozměru 11 1/2.
Rozdíly v kresbě:
• písmena v nápisu Pošta Československá jsou odlišná
• kresba postavy a celé známky hrubší
• jiný monogram VHB.




Obrázky: