Z Londýna do Vídně

Letošní rok bude filatelisticky velmi rušný. V rychlém sledu se střídají čtyři velké mezinárodní výstavy známek. Je to londýnská Stamps Show 2000, po ní následuje WIPA 2000 ve Vídni, pak INDONESIA 2000 v Jakartě a nakonec ESPAŇA 2000 v Madridu. I když se to oficielně nepřiznává, nejde jen o soupeření mezi vystavovateli, ale také mezi samotnými výstavami. Dvě velké loňské výstavy – IBRA 99 v Norimberku a PHILEXFRANCE 99 v Paříži – organizátorům letošních výstav pořádně zamotaly hlavu. Jak docílit stej-ného úspěchu nebo ještě lepšího! WIPA 2000, vtěsnaná mezi Londýn a Jakartu a po nich Madrid, má nesnadnou pozici. Od poslední WIPA ke všemu uběhlo už 19 let. Termínově nejblíže je Londýn, od 22. do 28. května. Vídeňská WIPA po něm následuje jen o pár dnů později, od 30. května do 4. června. Byla už učiněna opatření, aby vystavovatelé stačili své sbírky z Londýna dodat do Vídně včas. Ještě větší starosti mají obchodníci se známkami, jak to všechno zorganizovat, aby se mohli zúčastnit obou výstav. Pokud jde o sběratele, Londýn i Vídeň dostaly žádostí o vystavování víc než dost a značnému počtu uchazečů muselo být oznámeno, že pro jejich exponát místo není. WIPA 2000 bude mít asi 2700 výstavních rámů, zatímco žádostí přišlo na 9000. Je to o málo méně než v Londýně s 3500 rámy, kde také byli nuceni zklamat mnoho sběratelů. Místa pro stánky obchodníků na londýnské Stamps Show 2000 jsou prakticky vyprodána, i WIPA má všech 150 možných stánků už obsazených. Zato mnohé návštěvníky lačné stihnout obě výstavy takové starosti netrápí. Prohlédnou si výstavu v Londýně, a pak odletí do Vídně, a toto řešení budou jistě volit mnozí. Rakouské dráhy a Rakouské aerolinie nabízejí návštěvníkům WIPA zvýhodněné přepravné.
WIPA má ve filatelii zvučné jméno. Mezi skvosty, po kterých filatelisté prahnou, je samozřejmě slavný aršík WIPA 1933 a známka WIPA s normálním a zejména pak s žilkovaným papírem. Katalog Michel oceňuje aršík WIPA 1933 bez nálepky na 7500 DM, poštovně použitý na 8000, ale jak jsem slyšel, ceny už poněkud klesly. Také letošní WIPA se může honosit velmi atraktivními aršíky. Byly vydávány každoročně od roku 1997 a zobrazovaly čtyřblok “známek na známkách” spolu s klasickým poštovním vozem. Čtvrtý aršík v sérii byl vydán 21. ledna 2000. Spojuje tři předchozí známky a kupon, oslavující 150. výročí rakouských známek, což je hlavní důvod pořádání WIPA 2000. WIPA 1933 byla pravděpodobně nejslavnější výstavou známek ve Vídni. Nebyla tu však výstavou první. Hlavní město Rakouska se honosí tím, že se v něm konala “První veřejná výstava poštovních známek všech zemí ve Vídni od 15. do 20. listopadu 1881”. Existuje dokonce krásná rytina této výstavy konané před 119 lety a rád vám jeden takový exemplář představuji.

Rakouské centrum – místo konání WIPA 2000 Organizátoři WIPA 2000 jsou si vědomi, že půjde o velkou soutěž. Proto i přes omezené finanční prostředky, pouze 30 milionů rakouských šilinků, věnovali přípravě výstavy co největší pozornost. Filatelisté, kteří v roce 1981 navštívili WIPA ke stoletému výročí, pořádanou v poněkud těsných prostorách vídeňského Hofburgu a Výstavním paláci naproti, budou letos příjemně překvapeni. Na severovýchodě města, mezi dvěma říčními rameny, Starým a Novým Dunajem, je vybudována impozantní pobočka Spojených národů včetně úřadů vídeňské poštovní správy Spojených národů, futuristický komplex výškových budov. Zde je také Rakouské centrum, moderní několikapodlažní výstavní hala, ve které bude WIPA, tentokrát celá pod jednou střechou, pořádána na ploše 13000 m2. Rakouské centrum má i místnosti pro konference a setkání, vlastně vůbec všechno, co lze v takovém moderním komplexu očekávat. Bude tu dostatek prostoru nejen pro filatelistické exponáty, klasická poštovní vozidla a další pozoruhodnosti, ale také pro děti a jejich Dětskou poštu. K ní bude vydána zvláštní “Bonbónová” známka, kterou bude možno použít k vyplácení poštovních zásilek.
Jízda podzemní drahou ze středu města k Rakouskému centru trvá jen asi 10 minut. Vstupné na výstavu je 80 šilinků, permanentní vstupenku pořídíte za 150 šilinků. Každý, kdo si takovou permanentku koupí, obdrží zvláštní aršík, který bude k dispozici jen na výstavě. Počet aršíků vydaných 21. ledna 2000 je omezen, nikoliv však na pouhých 10000 jako tomu bylo v roce 1933, ale i tak je malý, jen 100000, možná o něco víc. Známka s výplatní hodnotou 10 šilinků na aršíku zobrazuje baziliška, o kterém se vypráví ve veršovaném příběhu: V roce 1212 se v Garhiblově pekařství v ulici Schönlaternengasse číslo 7 strhla pěkná mela. Jistá Marie šla pro vodu do studny, ale v mžiku byla s jekotem zpět. Na dně studny trůnil hrozný netvor vysezený ropuchou z kohoutího vejce. Měl čtyři nohy s velkými pazoury, mrskal šupinatým ocasem, na krku ohnivou kohoutí hlavu a odporně páchl. Jeden učeň se odvážil spustit se k němu po provaze, ale byl rád, že si zachránil holý život. Právě šel kolem vzdělaný, moudrý muž jménem Politzer. Nakoukl do studny a pravil, že baziliška je třeba usmrtit, jinak dojde k neštěstí. Jediná možnost jak to provést bylo nastrčit obludě zrcadlo, a? uvidí, jak je šeredná. Věci se dobrovolně ujal jeden z Garhiblových pomocníků, ale pouze pod podmínkou, že dostane za ženu jeho dceru. Když Garhibl souhlasil, mladíka spustili i se zrcadlem do studny. Vzápětí se ozval obrovský lomoz, ze studny lítalo všechno možné – a bylo po baziliškovi. A ten mladý pár? Jak německé pohádky obvykle končívají: “Und wenn sie nicht gestorben sind, so leben sie noch heute!” (A jestli neumřeli, žijí dodnes).
Nepřipomíná vám to řeckou bajku o Perseovi, který zabil Medusu – taky pomocí zrcadla? Až budete ve Vídni, najměte si některý z místních fiakrů tažených párem koní. V takovém kočáře lidé jezdívali po Vídni už před sto lety. K pohodlné a hlavně neuspěchané prohlídce tohoto pozoruhodného města s mnoha historicky významnými budovami a pamětihodnostmi je to určitě lepší dopravní prostředek než taxi. A také nezapomeňte na kulinářské speciality, kterými je Vídeň proslavená. Je to jedna báseň!