FDC z doby Marie Terezie
MERKUR 2/2000 - Autor: ing. Milan Bokvaj
Určení prvého dne vydání je ve známkovém období už od klasických známek zpravidla jednoduché, nebo? je dáno úřední vyhláškou. Více než toto datum činí občas potíže spíše předčasné použití známky, kterého se výjimečně tu a tam dopouštěli neznalí či netrpěliví poštmistři. Ti nově vydané známky dostávali někdy s několikadenním předstihem a zřejmě nenašli důvod, proč zbytečně čekat.
Tak tomu bylo už v případě prvé známky světa, britské černé jednopennyovky, která měla vstoupit do historie světového poštovnictví přesně od 6. května 1840. Dopis z tohoto data je proto právem považován za světovou FDC, při čemž však nejde o unikát, nebo? těchto dopisů se přece jen několik zachovalo. Naprostým unikátem však může být dopis ofrankovaný touto známkou již 1. května, tedy o celých 6 dní dříve, než směla být úředně použita. Dopis se před léty objevil na trhu a zapsal se do historie i tím, že byl ve Švýcarsku prodán v “aukci jediné položky” pro zvané hosty za rekordní cenu.
Jde však skutečně o nejstarší ofrankovaný dopis světa? Dosud jistě ano, protože jiný, starší není znám. Čas ovšem stále ještě přináší nečekané objevy a vnáší tak do sběratelství vzrušující momenty překvapení, i když to právě nemusí být prvý dopis světa.
V tomto směru to má složitější, ale i zajímavější razítkové období předznámkové filatelie. Její počátky nás v českých zemích posouvají zpět do tereziánské doby takřka o celých 250 let, kdy jako prvá vlaštovka se na frekventovaném hraničním poštovním úřadu v Chebu začalo poprvé v českých zemích užívat k odbavování zásilek poštovního razítka “v. EGER”. Stalo se tak podle dosavadních vědomostí v květnu roku 1755 bez jakéhokoliv úředního nařízení a zřejmě jen proto, že poštmistr občas takové razítko viděl na dopisech přicházejících do Čech z ciziny (v nečeské části monarchie se prvé razítko “V. WIEN” užívalo od r. 1851) a že mu připadlo jednodušší je používat namísto ručního záznamu, který byl nutný pro výpočet poštovného ve vnitrozemí. Abych potvrdil předchozí tvrzení o čase, který posouvá data a přináší nečekané objevy, je třeba říci, že ještě před nějakými dvaceti léty znal Votoček nejstarší dopis z Chebu z r. 1756. Nyní nalezený dopis je tedy o rok mladší a byl odeslán z Chebu do Prahy. O datu svědčí dva záznamy na rubu dopisu. Razítko “v. EGER” je kovové, je čistě a čitelně otisknuté v levé horní části dopisu, kde poněkud zaniká v dobovém ozdobném ornamentu, typickým pro dopisy této doby. Nutno ovšem uznat, že celá před-ní strana je tak zaplněna titulaturou adresáta a ozdůbkami, že bylo nemožné nalézt pro razítko vhodnější umístění.
Nicméně lze mít tedy za to, že až do případného nálezu staršího dopisu jde o nejstarší známý dopis razítkového předznámkového období v českých zemích (1755 – 1850).
Třeba říci, že tato vzácná novinka chebského poštovního úřadu se jinde neujala a že trvalo celých patnáct let, než se objevil další poštovní úřad, který ji zavedl do praxe. Nebyly to však Cerhovice v r. 1776, jak uvádí Votoček, ale o pět let dříve zcela jiný poštovní úřad. O tom však až příště.
Tak tomu bylo už v případě prvé známky světa, britské černé jednopennyovky, která měla vstoupit do historie světového poštovnictví přesně od 6. května 1840. Dopis z tohoto data je proto právem považován za světovou FDC, při čemž však nejde o unikát, nebo? těchto dopisů se přece jen několik zachovalo. Naprostým unikátem však může být dopis ofrankovaný touto známkou již 1. května, tedy o celých 6 dní dříve, než směla být úředně použita. Dopis se před léty objevil na trhu a zapsal se do historie i tím, že byl ve Švýcarsku prodán v “aukci jediné položky” pro zvané hosty za rekordní cenu.
Jde však skutečně o nejstarší ofrankovaný dopis světa? Dosud jistě ano, protože jiný, starší není znám. Čas ovšem stále ještě přináší nečekané objevy a vnáší tak do sběratelství vzrušující momenty překvapení, i když to právě nemusí být prvý dopis světa.
V tomto směru to má složitější, ale i zajímavější razítkové období předznámkové filatelie. Její počátky nás v českých zemích posouvají zpět do tereziánské doby takřka o celých 250 let, kdy jako prvá vlaštovka se na frekventovaném hraničním poštovním úřadu v Chebu začalo poprvé v českých zemích užívat k odbavování zásilek poštovního razítka “v. EGER”. Stalo se tak podle dosavadních vědomostí v květnu roku 1755 bez jakéhokoliv úředního nařízení a zřejmě jen proto, že poštmistr občas takové razítko viděl na dopisech přicházejících do Čech z ciziny (v nečeské části monarchie se prvé razítko “V. WIEN” užívalo od r. 1851) a že mu připadlo jednodušší je používat namísto ručního záznamu, který byl nutný pro výpočet poštovného ve vnitrozemí. Abych potvrdil předchozí tvrzení o čase, který posouvá data a přináší nečekané objevy, je třeba říci, že ještě před nějakými dvaceti léty znal Votoček nejstarší dopis z Chebu z r. 1756. Nyní nalezený dopis je tedy o rok mladší a byl odeslán z Chebu do Prahy. O datu svědčí dva záznamy na rubu dopisu. Razítko “v. EGER” je kovové, je čistě a čitelně otisknuté v levé horní části dopisu, kde poněkud zaniká v dobovém ozdobném ornamentu, typickým pro dopisy této doby. Nutno ovšem uznat, že celá před-ní strana je tak zaplněna titulaturou adresáta a ozdůbkami, že bylo nemožné nalézt pro razítko vhodnější umístění.
Nicméně lze mít tedy za to, že až do případného nálezu staršího dopisu jde o nejstarší známý dopis razítkového předznámkového období v českých zemích (1755 – 1850).
Třeba říci, že tato vzácná novinka chebského poštovního úřadu se jinde neujala a že trvalo celých patnáct let, než se objevil další poštovní úřad, který ji zavedl do praxe. Nebyly to však Cerhovice v r. 1776, jak uvádí Votoček, ale o pět let dříve zcela jiný poštovní úřad. O tom však až příště.
Obrázky:
|